Poetika poezie, prózy a dramatu I B - přednáška 2

RŮZNÉ PŘÍSTUPY K LITERATUŘE

• Jaroslav Vlček – první literární historie (začínají Cyrilem a Metodějem až do poloviny 19. st.)

• Arne Novák – pracuje s předchozími sekundárními prameny

• pozitivismus nabádá ke vztahu příčiny a následku (vždy jen doplňujeme druhý činitel: Mácha vydal Máj – hledáme příčinu, proč ho napsal)

• Kult osobnosti autora – vystavují se osobní předměty autorů

• Generace Ruchovců a Lumírovců je první, která se nechává fotit (Neruda, Vrchlický) – vznikají obrazové dějiny literatury

• pozitivismus nabouráván nástupem F. X. Šaldou

• Freud je nový směr (téma snů, něco na pomezí, něco se v nás objevuje, nedokážeme to vysvětlit) – na počátku stojí jeho studie Výklad snů (upozorňuje na snové mechanismy, sen je obrazným znázorněním něčeho) – nové mechanismy: kondenzace, přesun a obrazné znázornění

• Esej Vzpomínka z dětství Leonarda da Vinci – hledá odpovědi pro to, že je Leonardo génius, hledá v jeho podvědomí, oblasti traumat, utrpení a frustrací, která se vážou na nejranější stádium lidského života (kdy si člověk začíná uvědomovat vlastní já). Da Vinci měl jen matku, která ho velmi opečovávala – tím si měl odbýt všechna erotická traumata, která běžný člověk prožívá až v pubertě nebo déle – proto měl prostor rozvíjet svou genialitu.

• Ruský formalismus (14 – 15)

• ozvláštnění („Věc umělecká je věc vytvořená schválně proto, aby vyváděla z automatismu vnímání tím, že cílem tvůrce při tom je její vidění a že věc je uměle vytvořena tak, aby se vnímání na ní zachovalo a dosáhlo, pokud možno, největší intenzity a délky“) a metoda (Viktor Šklovskij), literárnost a dominanta (Roman Jakobson), udělanost díla

• bude nás zajímat jen text a ne kdo ho napsal

• Nová kritika (VB, USA)

• tradice a individuální talent, close reading, mnohoznačnost, paradox, napětí, hřích parafráze

• zaměřování se na texty samotné, rozbor textu

• Nietzsche má nový pohled na svět – nezáleží na vnitřním rozpoložení, ale na vlivu společnosti na nás

• Transsubjektivnost (prolínání – např. všichni se podíváme z okna a vidíme stejné věci) X subjektivizace (každý vidíme něco, co nevidí nikdo jiný)

• Vznikají návodné obrazy spisovatelé, kteří „učí, jak správně žít“

• Později postupy a metody, které se snaží složku autora nechat stranou

• Zjišťujeme, že autor je také důležitou složkou, ale nemůžeme se zabývat jen jím – vrací se jako autorský obraz

• demokratizace

• 30. léta: fenomenologie, hermeneutika, strukturalismus, psychologie, sociologické postupy

• Roman Ingarden: Umělecké dílo literární (1930): konkretizace (místa nedourčenosti); stavba díla: 1) Vrstva jazykových zvukových útvarů; 2) Vrstva významových celků; 3) Vrstva znázorněných předmětností; 4) Vrstva schematických aspektů

• Martin Heidegger: hermeneutický kruh – fáze: