46. Procesy měnící frekvenci alel v populaci
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
46. Procesy měnící frekvence alel v populaci
situace, při kterých v populacích neplatí Hardy-Weinbergova rovnováha
nenáhodné oplození – redukují četnost heterozygotů a zvyšují četnost homozygotů ve srovnání s HW genotypovými četnostmi:
příbuzenské oplození – koeficient imbreedingu (viz otázka č. 33)
výběrové (asortativní) oplození
obecně dochází k zvyšování četnosti homozygotů – zvyšuje se frekvence výskytu autozomálně recesivních chorob
nestejné přežívání – jestliže zygoty, které vznikly náhodným oplozením, mají různý stupeň přežívání, neočekáváme, že genotypy jedinců, kteří z těchto zygot vzniknou, budou odpovídat HW pravidlům
mutace = dědičná změna genotypu, která není podmíněna rekombinací nebo segregací
mutační tlak určuje vliv mutageneze na frekvenci určité alely v populaci
selekce – nerovnoměrné přežívání jedinců s určitými genotypy
selekční koeficient – udává míru selekce proti určitému genotypu, letálně recesivní alela má genotyp s = 1
selekční tlak vyjadřuje vliv selekce na frekvenci určité alely v populaci
fitness (biologická zdatnost) představuje komplexní charakteristiku, vůči níž působí selekce, jejímž následkem dochází ke změně alelických a genotypových frekvencí
fitness můžeme definovat jako schopnost určitého genotypu propagovat svoje alely v populaci
rozdělení populace – H-W zákon platí jen pro panmiktickou populaci, populace jsou často rozděleny geografickými nebo ekologickými bariérami
migrace – vnášení genů novými migranty může narušit stav H-W. rovnováhy
po první generaci (pokud dochází k náhodnému oplození) je stav rovnováhy obnoven
genetický drift (posun) = náhodné kolísání genových frekvencí v populaci, změny četností alel ve stávající populaci a v gametách, které se účastní tvorby další generace
uplatňuje se zejména u malých populací a jeho
po řadě generací může u malých populací dojít k úplné fixaci nebo naopak k vymizení určité alely
o genetické variabilitě populace nám vypovídá heterozygotnost H (více viz otázka č. 54)
vliv má i rekombinace – vazebná nerovnováha, která je ale po čase opět vymizí
Populace v genetické rovnováze
téměř vždy působí výběr, drift, mutace migrace a mění se genetické složení populace → tyto evoluční síly mohou působit proti sobě a ustanovit dynamickou rovnováhu, ve které se četnosti alel nemění
je to zásadně odlišný typ rovnováhy od rovnováhy v ideální Hardyho-Weinbergově populaci kde nepůsobí žádné evoluční síly