7. Epistatické a modifikační geny
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
7. Epistatické a modifikační geny
Epistatické geny
epistáze představuje hierarchické (nadřazené) působení určitého genotypu jednoho genu (lokusu) nad druhým genem
epistatické geny potlačují projev druhého genu
odlišné geny jsou označeny symboly: A a a, respektive B a b
dominantní epistáze
dominantní alela EPIstatického genu potlačuje projev alely HYPOstatického genu
dva geny: zpracování téhož prekurzoru na různé konečné produkty – epistatický účinek bude mít ten gen, jehož produkt povede k výraznější formě znaku
FŠP – 12:3:1
příkladem u člověka je např. dominantní epistáze jednoho z genů pro zbarvení vlasů vůči jinému (uplatňuje se zde více vztahů)
recesivní epistáze
homozygotně recesivní sestava EPIstatického páru alel potlačuje fen. projev HYPOstatického genu
dominantní alely obou genů se spolupodílejí na vícestupňové syntéze konečného produktu
FŠP – 9:3:4
příkladem u člověka je např. determinace krevních skupin AB0 a s tím spojený fenotyp Bombay (viz otázka č. 50)
Modifikační geny
genetická modifikace = každá změna DNA (přirozená – v rámci evoluce i umělá)
genetické modifikace vyvolané šlechtěním, zářením, křížením,… vedou ke vzniku odrůd, plemen, kultivarů
genetické modifikace vyvolané přímou a záměrnou změnou DNA vedou ke vzniku geneticky modifikovaných organismů
genové inženýrství = techniky vedoucí k umělé tvorbě geneticky pozměněných buněk nebo celých organismů zásahem do jejich DNA
význam genetické modifikace – výroba léčiv, studium chorob a vývoj léků, terapeutické klonování (naklonování orgánu z kmenových buněk – imunologicky kompatibilní transplantace)
známé u rostlin a živočichů – už v historii se používalo např. selektivní křížení (křížení zvířat s určitými vlastnostmi, které chceme přenést na potomstvo)
nejjednodušší je vkládání plazmidů (kruhová DNA) do bakteriální buňky a bakterie pak začne produkovat požadovanou látku
plazmidy jsou součástí genomu většiny bakterií, jedná se o kruhový úsek DNA kódující nějaký protein nedůležitý pro funkci bakterie jako takové, ale může jí pomoci přežít v nepříznivých podmínkách
v přírodě právě plazmidy často nesou geny zodpovídající za rezistenci vůči antibiotikům
metody genového inženýrství nám umožňují vytvořit rekombinantní plazmidy, které nesou požadované geny, pro vpravení plazmidu do bakterie musíme překonat její buněčnou stěnu a membránu
bakterie je pak schopna vyrábět zvolený protein, tímto způsobem se vyrábí některé lidské hormony, zejména inzulín
ukládání genů do genomu rostlin a živočichů – funguje na podobném principu jako plazmidy
regulace genového fondu člověka = eugenika
pro zlepšení kvality jedinců (proti dědičným chorobám)
nositelé patologických znaků jsou méně schopní reprodukce nebo nemají potomstvo vůbec → což je příznivý jev z hlediska genofondu populace → tím se redukují a zanikají patologické alely