Leoš Janáček
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Leoš Janáček
Leoš Janáček byl český skladatel a folklorista. V letech 1880 – 1904 působil jako pedagog v učitelském ústavu v Brně, v letech 1881 – 1919 byl i ředitelem varhanické školy v Brně. V Brně v letech 1885 - 87 vydával Janáček Hudební listy. V neposlední řadě působil od roku 1919 – 25 jako profesor brněnské odbočky mistrovské školy pražské konzervatoře.
Vytvořil vlastní hudebně dramatickou koncepci, jejímž východiskem je řeč, její dramatický spád, emocionální a psychologický podtext a intonační charakteristika. Tvůrčím způsobem využil tzv. nápěvky mluvy1. Pro Janáčkův hudební sloh je dále charakteristické neromantické využití folkloru, zvláště východomoravské písně, zkratkovitý způsob vyjadřování, příbuznost s estetickými principy M.P.Musorgského. Svým hudebním jazykem patřil Janáček mezi první skladatele narušující tradiční tonální dur-mollový systém.
Leoš Janáček byl mezinárodně uznávanou autoritou ve výzkumu hudebního folkloru. V rámci činnosti Pracovního výboru pro českou národní píseň na Moravě a Slezsku, Janáček spolu s Františky Kysely a s Hynkem Bímou v letech 1909 – 1912 komplexně zpracovali zvukové dokumenty. Bylo podniknuto pět akcí, při nichž byly zachyceny slovenské zpěvačky z oblasti Strážovských vrchů, zpěvačky z oblasti Javorníků a z Terchové a okolí. Z moravské hudby se podařilo nahrát jen zpěváky a zpěvačky ve Vnorovech.
Leoš Janáček studoval lidovou píseň, hudbu a tanec v obdivuhodném rozsahu, a tak je zcela samozřejmé, že nemohl opomenout blízké Slovensko. Čeští folkloristé udržovali individuální kontakty se svými slovenskými kolegy, oficiálně byl hudební folklor východních sousedů představen i na Národopisné výstavě československé v Praze v roce 1895, kam zavítala slovenská delegace. Leoš Janáček se snažil pro sběr písní dostat k hranicím, ale to mu bylo zakázáno.
Hlavním úkolem etnomuzikologie je pomocí zvukového záznamu a notového zápisu dokumentovat hudební projev, zpřístupnit jej, provést jeho analýzu a stylovou charakteristiku a určit jeho postavení v životě dané společnosti i tímto se zabýval Leoš Janáček.
Zdroje:
http://www.folkoveprazdniny.cz/kolokvium2012/sbornik2012_06_Prochazkova.pdf
http://leccos.com/index.php/clanky/janacek-leos
http://encyklopedie.vseved.cz/etnomuzikologie
Bibliografie
Josef Říman, Z. B. (1986). Malá československá encyklopedie. Praha: Academia.
Nápěvková teorie směřující k intonačnímu studiu živého jazzového projevu, vyslechnutého a zaznamenaného v bezprostředních životních okolnostech.↩