Otazky_DejinyPrava

1. Základní systematika a prameny feudálního práva v českých zemích do 17. století.

feudalismus

• systém lenních vztahů

• z latiny feudum = léno

• označení tehdejší společnosti, způsob života

• období vrcholného středověku

• charakteristické pro Evropu, bylo i v císařském Japonsku

• půda

  • vlastněna feudály

  • obdělávána nevolníky (=závislí poddaní)

• feudální vztah mezi vazalem a lenním pánem

  • vazal se zavazuje k věrnosti, poslušnosti a (vojenské) službě k pánovi

  • pán zaručuje ochranu, materiální zajištění skrz léno

  • senior (pán) dává půdu vazalovi (služebníkovi)

  • léno

    • půda živící držitele

    • obhospodařována venkovany

    • část z výnosu poddaní dávali svému pánovi

    • královi platili leníci

    • poddaní navíc platili daň králi a desátky církvi

  • charakteristika tehdejší představy o společnosti

  • lenní smlouva ukončena smrtí jednoho z nich nebo porušením slibu

• hierarchický systém

  • nejníže prostý rytíř

  • nejvýše vrchní lenní pán = panovník monarchie, král

• založeno na věrnosti a na slibech

• z leníku se stala šlechta

  • majetek v užívání dědičně - Statuta Konrádova 1189

• společnost ovlivněna církví

  • vlastní nedědičná léna

  • boje o investituru

    • dosazování církevních hodnostářů do funkcí

    • mezi římskými císaři a papeži

    • mezi světskou a církevní mocí

    • považovali se za první vládce křesťanského světa

druhy pramenů českého práva

• právní obyčej

• nařízení panovníka

• soudní nález (Daliborův nález) = precedenty

• právní knihy (Kniha rožmberská)

  • soukromé sepsané právo procesní

  • fixace dosavadního obyčejového práva

  • obsahovaly soudní nálezy

• sněmovní usnesení

• kodifikace

• privilegia

• statuty

  • všeobecné normy měst

  • nesměly odporovat zákonům ani obecně závazným právním obyčejům

  • nemohly měnit privilegia a naučení vrchních soudů

cechy

• sdružení řemeslníků

• povinné členství

• podmínka možnosti podnikat - být členem cechů

• rozhodování o kvalitě, ceně...

základní systematika feudálního práva

• I. období

  • právo na počátku obecné a jednotné pro všechny

  • ius slavicum = slovanské právo

    • založeno na místních obyčejích

    • doplňováno nařízeními panovníka

    • výjimky pro jednotlivce, skupiny osob - cizinci, církev

(princip personality práva)

• 2. období

  • partikularizace = prosazování dílčích zájmů před zájmy celku

  • vznik typického systému

    • právo obecné (zemské)

      • šlechtické

    • právo zvláštní

      • městské, církevní (privilegium fori), vrchnostenské

      • horní, viničné, husitské vojenské řády

      • úprava určitých právních poměrů

        • právní poměr vznikající z určité činnosti

        • právní poměry skupin obyvatelstva

období rozvinutého feudalismu

• pol. 11. st. - konec 14. st.

• feudální rozdrobenost

• vyrovnání vztahu mezi státem a církví

• posílení moci panovníka (=krále)

• územní útvar Země koruny české ke konci tohoto období (vláda Karla IV.)

  • Koruna česká = stát; panovník = král

  • dědičný královský titul

    • Zlatá bula sicilská (1212)

    • uznáno římským panovníkem Fridrichem II.

    • zlatá bula z Basileje

    • uznání hodnosti českého krále

    • České země suverénní útvar