Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Čtení děl české literatury 20. století II - Zápis 1

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (18.5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Zápisy z první přednášky předmětu Čtení děl české literatury 20. století II, jejíž hlavním tématem byl literárně historický kontext vzniku děl této doby.

LITERATURA 2. POLOVINY 20. STOLETÍ

  • politické a ekonomické tlaky

  • proměna literatury na kulturním poli

  • literatura není omezena na prostor jako hudba nebo umělecká díla, proto má dominantní postavení

  • dochází k rozvoji v distribuci knih, přidává se také jejich ilustrace

  • 10. léta 20. stol – objevuje se televize, nastupuje rozhlas

  • symbióza hudby, filmu a literatury – na přelomu 70. a 80. let dochází ke zhudebňování poezie (např. V. Mišík – Stříhali dohola malého chlapečka)

  • propojování literatury s jinými médii je typickým rysem této doby

  • nová média ovlivňují literaturu, literatura reaguje, podřizuje se

  • podobně to vidíme i dodnes, protože se píše „aby se to dobře filmovalo“

  • v současnosti dominují jiná média, ještě na začátku 20. let byla ale literatura prestižní

  • filmový průmysl je nejoblíbenější v dnešní společnosti

  • při znárodňování nejdříve zabrali film, protože ovlivňoval největší množství obyvatelstva, poté divadla a nakonec literaturu, protože „nebyla tak důležitá“

  • vrcholí 1989 pádem režimu, kdy je už literatura zcela na druhé koleji

  • aby literatura zaujala i v dnešní době, vznikají například křesty knih (nemůžeme tím ale nahradit koncert nebo vernisáž jako je tomu u jiných druhů umění)

  1. 1939-1945 (dělíme na dvě meziobdobí 1939-1942 a 1942-1945)

  2. 1945-1948 (Hrubín – Jobova noc; Drda – Němá barikáda)

  • literatura prochází schvalovacím procesem – ve válečném období hrozí obzvlášť kruté tresty

  • vývoj české literatury byl kontinuitní (nastávaly dílčí zlomy – např. Bachův absolutismus – nebyly to ale radikální změny; rok 1918 také nezměnil provoz literatury)

  • až v roce 1939 přichází diskontinuita (nový režim)

  • po Mnichovské dohodě často vznikají básně, reagující na současnou situaci

    • hlásají nevzdávat se

    • tato literatura plní apelativní funkci

    • podporuje národní vědomí

    • výrazná proměna literatury (Hora, Holan, Halas)

  • ve 20. letech se zabývali negací, filozofickými otázkami (Jean-Paul Sartre: Bytí a nicota)

  • najednou začínají psát jinak, hlásají národní ideje, nechtějí se vzdát – do té doby byla poezie analyzující

  • literatura je svědomím národa

  • reakce na současnou situaci se týká převážně poezie, románem nejde dobře reagovat, protože napsat ho trvá velmi dlouho – tato díla nevycházela ve sbírkách

  • poezie ve sbírkách byla omezená na exkluzivní publikum, samostatné básně ne, ty se vydávaly na prvních stránkách novin a časopisů (noviny běžně měly jen 8-12 stran)

  • okupací se situace postupně mění (ne najednou, ale postupným procesem)

  • omezuje se produkce knih v době války – deprese začíná rokem 1942

  • v novém režimu se literatura přizpůsobí (nepíší se soudobé sociální romány)

  • současnost je v literatuře tabu – vrací se proto do minulosti

  • zprvu dominuje psychologický román, později historický román – zaměřuje se na hrdinství (často si vybírá třeba éru Karla IV.)

Témata, do kterých materiál patří