1. Historie genetiky

1) HISTORIE GENETIKY

Genetika je poměrně mladou vědou.

• zakladatel genetiky - Johann Gregor Mendel (1822 - 1884).

• augustiniánský mnich z brněnského kláštera se v 2. polovině 19. století zabýval hybridizačními pokusy u rostlin (hlavně u hrachu)

• při křížení sledoval 7 dědičných znaků (tvar semen a lusků, zbarvení děloh, květů a nezralých lusků, délku stonku a postavení květů) → Po matematickém zhodnocení výsledků zjistil: nedědí se přímo znaky, ale "vlohy" pro ně.

• Mendelovy zákony a mezialelární vztahy = základ u sledování monogenně dědičných onemocnění. Patří k základům genetiky a dodnes mají své využití třeba i v medicíně (sledování monogenně dědičných onemocnění).

• Medelovy zákony - 1) - uniformita hybridů v F1 generaci a identita reciprokých křížení

• - křížením homozygota dominantního a recesivního vznikne vždy heterozygot ( nezáleží na pohlaví zygotů )

• - zkřížením homozygotů vzniknou genotypově i fenotypové uniformní jedinci

• - 2) - čistota vloh a jejich vštěpování

• - alelické páry se u heterozygotů nesměšují

• - F2 potomstvo vzniklé z F1 generace je nestejnorodé a dané fenotypické štěpení má matematickou závislost

• - 3) - volná kombinovatelnost vloh

• O svých pozorováních Mendel vydal práci:Versuche über Pflanzenhybriden (Pokusy s rostlinnými kříženci).

• práce neměla ohlas – byla zapomenuta

• znovuobjevení Mendelovy práce (a ke vzniku genetiky jako plnohodnotného vědního oboru) dochází na počátku 20. století – potvrzení pravdivosti Mendelových zákonů.

Toto zjištění je spojeno se jmény:

• Hugo de Vriese holandský profesor, Erich Tschermak von Seysenegg rakouský profesor, a profesor Carl Correns

• William Bateson anglický profesor – první použil termín genetika (1906), heterozygot a homozygot.

• Dán Wilhelm Johannsen – první zavádí pojmy gen, genotyp a fenotyp.

• Další významné jméno z historie genetiky je Thomas Hunt Morgan američan – vydal práci o chromosomech (Chromosomes and heredity).

• Jeho pokusný organismus – octomilka (Drosophila melanogaster) – zjištění nových poznatků o genech a genové vazbě.

• 1933 – jako 1. genetik získal Nobelovu cenu.

• Klíčový okamžik genetiky: objev DNA = nositelka genetické informace – prokázána v roce 1944 týmem Američana Oswalda T. Aweryho.

  • Odhalení komplementarity bází - Erwin Chargaff

  • Na poznatky vědců výše uvedených navazují: James D. Watson a Francis H. Crick – 1953 – odhalili strukturní model 2-šroubovice DNA.

    • k tomuto objevu přispěly i RTG studie DNA Maurice H. F. Wilkinse a Rosalindy Franklinové.

  • 1962 - Watson, Crick a Wilkins – Nobelovy ceny. (Crick se dále věnoval proteosyntéze a genetickému kódu)

  • Po té byl potvrzen tripletový genetický kód

  • Japonec Reiji Okazaki – odhaluje diskontinuální syntézu opožděného řetězce při replikaci DNA.

  • 1966 – k jednotlivým tripletům přiřazeny kódující aminokyseliny

  • 1956 – stanoven počet chromosomů v lidské buňce

  • 1959 – Francouz Jerome Lejeune – odhalil chromosomální podstatu Downova syndromu.

  • Nastává rozvoj i na cytogenetické úrovni.