Čtení děl české literatury 20. století II - zápis 2

Čtení děl literatury 2. poloviny 20. století, přednáška 2

Obsah

František Hrubín: Jobova noc 2

Kulturně-historické okolnosti vzniku díla 2

Rozbor díla Jobova noc 2

Jan Drda: Němá barikáda 4

Pancéřová pěst 4

Hlídač dynamitu 5

Včelař 5

Egon Hostovský: Úkryt 6

František Hrubín: Jobova noc

Kulturně-historické okolnosti vzniku díla

• často se pracuje s aspektem sebeobětování (Fučík: Reportáž psaná na oprátce)

• přerušena kontinuální tradice

• fascinovanost skutečností (je vítaná)

• často se zde objevuje otázka výkladu války přijatelným způsobem

• dostupný je pouze dobový cenzurovaný tisk

• nikdo není schopen uchopit situaci jako celek

• informovanost probíhá převážně rozhlasem (zakázané stanice)

• beletrie ustupuje do pozadí, všechny zajímá realita, nonfikce

• populární jsou polodeníkové záznamy

• časté je psaní „do šuplíku“

• otázka Jak dál?

• princip bodu nula, nikdo se nechce vázat s minulostí

• dvě alternativy:

  • uzavřít minulost a vydat se do budoucnosti

  • provázat kontinuitu na 30. léta

• kulturní orientace má dva směry, kterými se může vydat:

  • východ

  • západ

• Horův osud se stane kultem

• kult přijde s politickým oceňováním hodnotných knih (z pohledu režimu)

• udílejí se až 4 ceny za literaturu během jednoho roku

• básně se honorovaly podle počtu veršů, národní umělec dostal až desetinásobek toho, co ostatní

• Hora s Vančurou byli jmenováni prvními národními umělci

• Hrubín hledá nové prostředky

  • domluví se s E. F. Burianem

  • 1934 zakládá divadlo pro avantgardní texty, avantgardní hudba i postupy

  • z bigbandu vytvoří voiceband

  • vydáno formou divadelního představení

  • zaručí místo individuálního zážitku zážitek kolektivní

  • způsob vnímání je kolektivní

• aspekt kolektivity je důležitý (sborový zpěv se objevuje i v rozhlase)

Rozbor díla Jobova noc

• biblický odkaz na týraného

• typ pásma

• mnoho motivů, všechny se nedají udržet, nemůžeme zaregistrovat vše podstatné

• nebyla čtená, ale recitovaná

• posloucháme pouze to klíčové

• pár aspektů charakterizujících starou zemi

• velmi expresivní

• založená na básnickém výrazu

• země protikladů a pnutí, samoty a jedů

• novinkou je refrén

• jsou zde zakomponované básně prokletých básníků

• proti staré zemi stojí nová, válečná minulost

• náboženská složka (chudý je trpitelem, který bude odměněn), politická složka

• nekončí zánikem, vzniká nový svět

• vztah dílčího, subjektivního já a kolektivního my

• stará země je plná temna, součástí je Job, trpitelská postava, na které je testována oddanost k bohu – prokletí básníci

• ve druhém zpěvu jsou obrazy budoucnosti, překrýváno novými (ruskými) básníky, nové postavy (Lenin)

• přechody od jednoho zpěvu k druhému jsou postupné

• lyrický subjekt opakovaně oslovuje boha, používá motivy cesty, utrpení, chudých (náboženské motivy)

• postupně nabývá sociální význam (proletářství)

• motiv žízně

• spousta tekutin (hlavně krev, kterou saje stará země) – jde o náboženský symbol

• postupně ztrácí duchovní význam, stává se jen krví bojovníků ve válce (oběti, obětování životů pro blaho celého světa)

• grafická proměna ve 3. zpěvu

  • tzv. stupénkový verš

  • co slovo, to verš

  • připomíná sovětskou rytmickou poezii