Čtení děl české literatury 20. století II - zápis 2
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
s novou zemí (Sovětský svaz) se objevují kolektivní motivy jako bratrství
objevují se zde i hesla jako dělnictví, sesterství
odkazy na 2. světovou válku (odkaz na španělskou válku)
sovětské obrazy
motiv patriotismu a vlastenectví
poválečná otázka Kam patříme my?
zápas komunismu a demokracie, západu a východu
stává se i zemí vrahů
Hrubínův lyrický subjekt začne starou říši spojovat s Německem, říší utrpení
na východě jsou krásní lidé, tančí se zde
Německo – vraždí se zde, brána do pekel
referenční odkaz na Lidice
ve 4. zpěv je časté oslovování, objevují se české motivy, pozice kdesi mezi, paradoxní, oslovení „Básníku český“ se týká i Hrubína samotného
v nové zemi básník mluví za miliony, za nás, ve 4. zpěvu ale za lid mlčí, proto musí být vzbuzen
motivy bezu (v raném Hrubínovi jsou velmi časté)
jistá sebekritika
básník se probouzí, stará země bude prokleta
5. zpěv vrací zpět, Hora dostává naplno prostor (přestože v té době už byl po smrti)
„Josefe Horo, do samoty mnišské…“ – je onen básník, o něhož se vedou spory
obraz pražského povstání
poslední dny 2. světové války
nastává očištění, přestává mluvit o minulosti i přítomnosti, obrací se plně k budoucnosti
je rozhodnuto, kam jdeme „Na vás, chlapci z Uralu“
všichni se stáváme novými lidmi (výrazná triáda komunistické triologie – ocel, zrní, slovo)
ukazuje, že nejde zbourat staré a rovnou skočit do nového
Jan Drda: Němá barikáda
-
jeho povídky oslovují desetitisíce a statisíce
-
v novinách se vyjevují jako jednotlivé epizody
-
až v Němé barikádě získá silnější ideologickou funkci
-
procházíme 2. světovou válkou i okupací chronologicky (první povídky o začátku, příchodu nacistů, heydrichiáda…)
-
efekt realistického čtení
-
i naše zkušenost z války je podobná Drdově – signifikantní posun
-
zajímavé srovnávat novinové a knižní verze povídek
Pancéřová pěst
první povídka z 24. května
14 dní po osvobození
o pražském povstání
hraje klíčovou roli
my jsme proti okupantům dokázali bojovat
-
začíná oslavou nejbližšího a nejslavnějšího
-
v knize se ale objevuje až na závěr
-
hlavní hrdina povídky Pancéřová pěst ze Svobodných novin je Pepík Kroupa
má vytvářet symbol
nejběžnější křestní jméno
Kroupa ve smyslu kolektivity
-
v knižním vydání Pepík Hošek
alegoricky zobrazuje mladistvost – je ještě hoch, hošík
postavil se ale proti okupantům
-
v novinách je mu 18, v knize 17, aby vypadal ještě mladší, vypravěč dokonce zdůrazní, že je ještě napůl dítě
-
až poslední, třetí střela zničí německý tank
-
v knižní verzi dopíše, že po výstřelu „sedí na bobku jako prvňáček, když cvrnká kuličky“ – evokuje dětskost
-
v knižní verzi se objevuje legendistika, v novinové je o něco reálnější