ŘPI

A. PRAMENY A STÁTNÍ ZŘÍZENÍ

Pojem Římské právo (ius romanum)

• komplex norem (příkazů, zákazů a dovolení)

• vzor pro strukturu soukromého práva zemí kontinentální Evropy

• polovina 8. století př. n. l. - polovina 6. století n. l.

• období recepce 11. století - 20. století

• vznik jako právo obyčejové, nepsané (ius non scriptum)

  • v nejstarším období jako národní právo Římanů

• převažuje princip personality práva

městský praetor (praetor urbanus)

• jednoduché a srozumitelné řešení soukromoprávních sporů mezi římskými občany

• republikánský úředník

• kontroluje řešení soukromoprávních sporů na soudech

• ovlivňuje právní řád

  • příkazy manipuluje s procesněprávním postavením zúčastněných stran

  • množství těchto nových norem postupně narůstá

    • vznik praetorského práva (ius praetorium)

cizinecký praetor (praetor peregrinus)

• řešení sporů mezi římskými občany a cizinci nebo mezi cizinci navzájem

• cizinci podrobeni autoritě římského úředníka

• využití znalostí norem cizího práva

  • vznik „práva národů“ nebo „ius gentium“

Dělení římského práva

• Vývojové dělení

• Epocha královská

  • polovina 8. století př. n. l. - konec 6. století př. n. l.

  • počáteční stadium vývoje římského práva

  • aplikováno na poměrně úzkou skupinu obyvatel

    • lidé žijící na malém území vznikajícího města Řím

    • římské bezprostřední okolí

  • státní moc rozdělena mezi krále, senát a lidové shromáždění

• Epocha republiky

  • počátek 5. století př. n. l. - přelom letopočtu

  • římské právo politicky dominantní středomořské velmoci

  • státní moc rozdělena mezi republikánské úředníky, senát a lidová shromáždění

• Epocha principátu

  • počátek 1. století n. l. - konec 3. století n. l.

  • aplikace a tvorba pod kontrolou císaře a senátu

• Epocha dominátu

  • počátek 4. století n. l. - 6. století n. l.

  • státní moc koncentrována v rukou císaře

• Ius strictum a aequitas

  • právo lze vykládat a aplikovat doslovně podle znění příslušné normy

    • tvrdost a nepraktičnost

    • náročné splnění normy nebo přímo nemožné

  • naplnění podstaty práva jako „umění dobrého a spravedlivého“

• Nepsané právo a psané právo

• vznik jako právo obyčejové, nepsané (ius non scriptum)

• později zápisy existujícího práva

• později písemně vytvářené právo nové

  • Kodifikace „Corpus Iuris Civilis“ císaře Justiniána

    • definitivní uzavření vývoje římského práva směrem k právu psanému

      • ius scriptum

• Veřejné právo a soukromé právo

• nerovnost stran = veřejnoprávní vztah

• rovnost stran = soukromoprávní vztah

• Hmotné právo a procesní právo

  • naplňují účel práva

  • Hmotněprávní normy

    • vyplývají z nich subjektivní práva a povinnosti

      • definice vlastnického práva

      • povinnost zdržet se rušivých zásahů do cizího vlastnického práva

  • Procesněprávní normy

    • vyplývají z nich subjektivní procesní práva a povinnosti

      • postup při uplatnění žaloby na ochranu vlastnického práva v případě jeho narušení