ŘPI
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
A. PRAMENY A STÁTNÍ ZŘÍZENÍ
Pojem Římské právo (ius romanum)
komplex norem (příkazů, zákazů a dovolení)
vzor pro strukturu soukromého práva zemí kontinentální Evropy
polovina 8. století př. n. l. - polovina 6. století n. l.
období recepce 11. století - 20. století
vznik jako právo obyčejové, nepsané (ius non scriptum)
v nejstarším období jako národní právo Římanů
převažuje princip personality práva
městský praetor (praetor urbanus)
jednoduché a srozumitelné řešení soukromoprávních sporů mezi římskými občany
republikánský úředník
kontroluje řešení soukromoprávních sporů na soudech
ovlivňuje právní řád
příkazy manipuluje s procesněprávním postavením zúčastněných stran
množství těchto nových norem postupně narůstá
vznik praetorského práva (ius praetorium)
cizinecký praetor (praetor peregrinus)
řešení sporů mezi římskými občany a cizinci nebo mezi cizinci navzájem
cizinci podrobeni autoritě římského úředníka
využití znalostí norem cizího práva
vznik „práva národů“ nebo „ius gentium“
Dělení římského práva
Vývojové dělení
Epocha královská
polovina 8. století př. n. l. - konec 6. století př. n. l.
počáteční stadium vývoje římského práva
aplikováno na poměrně úzkou skupinu obyvatel
lidé žijící na malém území vznikajícího města Řím
římské bezprostřední okolí
státní moc rozdělena mezi krále, senát a lidové shromáždění
Epocha republiky
počátek 5. století př. n. l. - přelom letopočtu
římské právo politicky dominantní středomořské velmoci
státní moc rozdělena mezi republikánské úředníky, senát a lidová shromáždění
Epocha principátu
počátek 1. století n. l. - konec 3. století n. l.
aplikace a tvorba pod kontrolou císaře a senátu
Epocha dominátu
počátek 4. století n. l. - 6. století n. l.
státní moc koncentrována v rukou císaře
Ius strictum a aequitas
právo lze vykládat a aplikovat doslovně podle znění příslušné normy
tvrdost a nepraktičnost
náročné splnění normy nebo přímo nemožné
naplnění podstaty práva jako „umění dobrého a spravedlivého“
Nepsané právo a psané právo
vznik jako právo obyčejové, nepsané (ius non scriptum)
později zápisy existujícího práva
později písemně vytvářené právo nové
Kodifikace „Corpus Iuris Civilis“ císaře Justiniána
definitivní uzavření vývoje římského práva směrem k právu psanému
ius scriptum
Veřejné právo a soukromé právo
nerovnost stran = veřejnoprávní vztah
rovnost stran = soukromoprávní vztah
Hmotné právo a procesní právo
naplňují účel práva
Hmotněprávní normy
vyplývají z nich subjektivní práva a povinnosti
definice vlastnického práva
povinnost zdržet se rušivých zásahů do cizího vlastnického práva
Procesněprávní normy
vyplývají z nich subjektivní procesní práva a povinnosti
postup při uplatnění žaloby na ochranu vlastnického práva v případě jeho narušení