ŘPI
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Ius civile, ius praetorium, ius gentium
princip teritoriality práva
vztahuje se na určité teritorium
aplikováno na kohokoliv, kdo se v daném teritoriu nachází
princip personality práva
vztahuje se na členy určité komunity lidí
bez ohledu na to, kde se momentálně nacházejí
oba principy se nevylučují, ale doplňují
Římské právo civilní se na cizince nevztahuje
Mos, fas, ius
Normativní soubory
ovlivňují chování lidí
Mos
soubor mravních norem
nemají právní závaznost
nejsou vynutitelné státní mocí
Fas
soubor norem náboženského charakteru
společností vnímáno jako příkazy dané lidem bohy
Ius
soubor norem právního charakteru
příkazy, zákazy a dovolení
dodržování je vynucováno státní mocí
reflexe mravních norem
splývají s normami náboženskými
Prameny římského práva – republika
organizace lidových shromáždění
rodový princip (comitia curiata)
územní princip (comitia tributa)
majetkový princip (comitia centuriata)
lidové shromáždění plebejů (concilia plebis)
prameny práva za dob republiky
právní obyčej (consuetudo)
dlouhodobé užívání (usus longaevus)
přesvědčení o právní závaznosti a vynutitelnosti státní mocí
Pontifikální interpretace
interpreti obyčejových norem kněží = pontifikové
tvůrčí interpretace
vytváření nových dílčích norem
upřesnění původního právního obyčeje
Královské zákony
král je v době královské nejvyšším vojevůdcem a soudcem
král vydává zákony (leges regiae)
velmi úzce vymezené záležitosti
Zákony lidových shromáždění (leges a plebiscita)
lidová shromáždění přijímají za republiky zákony (leges)
shromáždění plebejů pak přijímají plebiscita
úzce formulované zásahy do právního řádu.
Praetorský edikt
nástup do funkce - praetor vydal svoji vyhlášku (edictum)
popis zavedených, eventuálně jeho předchůdci zavedené a jím převzaté postupy
vyvíjející se soupis
formální pramen praetorského práva
modernizace původního práva civilního
cizinecký praetor - jeho edikt byl formálním pramenem práva národů
Zákon XII desek (lex duodecim tabularum)
polovina 5. století př. n. l.
první kodifikace římského práva obyčejového
obsahuje průřezově normy všech odvětví práva
normy práva hmotného i procesního
Usnesení senátu (senatusconsulta)
vnímána jako autoritativní pokyny, respektovány
neměly právní závaznost
do konce republiky kolísají na hranici právního pramene
Republikánská jurisprudence
právní věda věcí postupného vývoje
v nejstarších dobách supluje právní vědu činnost pontifiků
právo laicizuje, sílí i role laických právníků
do konce republiky však vytvořili základy právní vědy, z níž čerpaly doby následující
Prameny římského práva – císařství
Prameny práva za principátu:
usnesení senátu (senatusconsulta)
počátek 1. století n. l.
pravomoce původních lidových shromáždění přenesena na senát
lidová shromáždění přestala být svolávána