Pozitivismus

umírá v Londýně

Dílo: Ekonomicko-filosofické rukopisy, Kapitál, Třídní boje ve Francii, Osmnáctý brumaire Ludvíka Bonaparta, Rukopisy „Grundrisse“

s Engelsem: Svatá rodina, Německá ideologie, Manifest komunistické strany.

- vyšel z Hegelovy dialektické filozofie, z Feuerbachovy filozofie a francouzské revoluční teorie utopických socialistů

- přejímá Hegelovu dialektiku jako metodu, ale naplňuje ji protikladným obsahem jako Hegel – materialistickým nazíráním na svět

- člověk je materiální bytost – má materiální potřeby

- práce není za trest, ale určuje podstatu člověka a společenství

- určující je způsob výroby materiálních produktů

- ve feudalismu – dělba práce – výrobce se musí přizpůsobit požadavkům zákazníka = odcizení jeho vlastního produktu = zdroj zla ve společnosti – práce se stává nudnou povinností

- v kapitalismu nerovné podmínky – lidé nemají produkty, proto musejí nabízet svou pracovní sílu = člověk klesá na úroveň zboží, jeho svoboda je jen zdánlivá

- novou společnost lze vytvořit jen revolucí – neměla by obsahovat dělbu práce, směnu zboží – vlastnictví je společné, beztřídní společnost -hnací silou revoluce by měli být dělníci

Marxismus ve 20. stol.

Marxistická filozofie vzniká ve 40.letech ve skupině Mladohegelovců (oddělili se od hegelovské levice) se snahou o analýzu buržoazní společnosti, jejich ekonomických a sociálních zákonitostí. Tím se zařazuje do proudu sociálního myšlení 19. stol.

1. obecně: podstatou světa je materiální skutečnost (→ hmota), na 2. místě duchovno (→ odraz reality)

rozvíjel se ve dvou základních větvích – frankfurtská škola a ortodoxní marxismus

Frankfurtská škola

- oceňovala příklon Marxe k antropologickým otázkám a problém odcizení

- chtěla se zabývat popisem společenských změn – proměny třídní struktury, mizení klasického proletariátu, pokles revolučního myšlení, nové technologie a nové formy odcizení nacházející se v kapitalismu i socialismu

Představitelé:Herbert Marcuse, Erich Fromm, Ttheodor W. Adorno, Max Horkheimer

Ortodoxní marxismus

Friedrich Engels

- redukoval marxismus na systém revolučních pouček

Marxovu metodu rozšířil mechanicky na celou realitu a vytvořil tak základy tzv. dialektického materialismu, celá realita je spojena zjednodušenými schématy, snadno odhalitelnými a přehlednými zákony

od kosmu až po nejintimnější záhyby lidské duše platí tatáž „dialektika“

V. I. Lenin

- rozšířil marxismus o učení o taktice proletářské revoluce, o stranické práci a o výhled na povahu komunistické společnosti

- schematizace a zjednodušování spojené s historickým optimizmem vedlo k nepřiměřenému hodnocení reality

- z Marxovy teorie si vybral to, co se mu hodilo – Marx předpověděl revoluci ve vyspělém celosvětovém kapitalismu, ale Lenin spustil revoluci v Rusku, tehdy ve feudální zemi bez dělnické třídy – totalitní zřízení – umělé vytváření dělnictva