Čínsko - japonská válka + důsledky

Čínsko-japonská válka

• v Koreji v létě r. 1894 docházelo k povstáním rolníků, hl. v Tonghaku

• Korea žádá Čínu o pomoc a vojsko proti povstalcům

• s prodlevou Číňané informovali Japonce, že na poloostrov vstupují – Japonsko se rozhodlo, že také bude potlačovat povstání

• Japonci unesli korejského krále a dosadili projaponskou vládu

• střety s Čínou (pozemní i námořní); snahy o jednání

• 1. 8. 1894 si obě země vyhlásily válku

• Japonsko mělo sice menší, ale modernější armádu

• Japonci zabrali celý Korejský poloostrov, dostali až do Mandžuska

• poloostrov Liao-Tung, dva významné přístavy – Port Arthur a Dalnij (Talien), které oba Japonci obsadili (bylo to blízko do Pekingu)

• v listopadu r. 1894 Čína začíná žádat o sjednání příměří

• v březnu 1895 zasedají obě vlády ke společnému jednání v Šimonoseki (JZ Honšú)

• Japonsko mělo poměrně velké požadavky, snaha jednání urychlit (než se do něj zapojí západní mocnosti)

• smlouva podepsána 17. 4. 1895

  • Čína uznává nezávislost Koreje (=vzdává se svých dosavadních nároků a Japonsko si tam může dělat, co chce)

  • Čína podstupuje Japonsku poloostrov Liao-Tung, Taiwan, Pescadorské ostrovy (západně od Taiwanu)

  • Čína bude Japonsku po dobu sedmi let platit reparace

  • Čína umožní Japoncům fyzicky pronikat do čínských přístavů (můžou tam zajíždět, podnikat atd.)

• asi o týden později se ozvaly západní mocnosti, které si uvědomily, že se smlouvou hodně mění rovnováha sil -> posílaly své lodě

• Japonci usoudili, že není dobré Evropany dráždit – vrátili poloostrov Liao-Tung (ale zvýšili reparace; Taiwan Japonsku zůstává do konce WWII)

• r. 1896 další smlouva, ve které se uvádí, že Japonsko má v Číně stejná práva jako jiné mocnosti

Důsledky

• rozšíření obchodu (vývoz i dovoz)

• suroviny – Taiwan, Korea

• ekonomika vzrůstá hlavně v oblasti těžkého průmyslu – hutě, strojírenství, zbrojní průmysl (zbraně, válečné lodě)

• vznikají první zaibacu – velké monopolní podniky

  • vznikaly převážně ze starých obchodnických rodů

  • velké koncerny, které zahrnovaly podniky z nejrůznějších odvětví (těžba surovin, přeprava, zpracování…) a často vlastní banky

  • první vlna – Mitsubishi, Micui, Sumitomo

  • aktivní až do konce WWII

• lehký průmysl – hodně pomohlo otevření trhu v Číně; např. textilu se dost vyváželo i do Ameriky

• zdokonalení infrastruktury – železniční síť (dobudována kolem r. 1910), rozšíření lodní dopravy (obchodní i civilní)

• železnice fungovala i jako vojensky strategická síť; armáda podplácela velkou část hlavních podniků