Antické tradice v Olomouci - základní teze, literatura a obrazové přílohy
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Antické tradice v Olomouci
Základní teze:
legenda o založení Olomouce Gaiem Iuliem Caesarem:
nejméně od poloviny 15. století bylo založení města Olomouce spojováno s římským vojevůdcem Gaiem Iuliem Caesarem, římské opevněné sídlo vystavěné na Svatomichalském vršku mělo být na počest zakladatele města pojmenováno Julimons (Julimontium čili Juliův vrch, Juliova hora), z čehož prý v pozdější době vzniklo pojmenování Olomouce, směrem k Michalskému kopci (Juliusberg), kde měl stát bájný Caesarův hrad, otáčí také hlavu jezdec ze slavné barokní Caesarovy kašny,
legenda propojila počátky města se slavnou osobností antických dějin a měla dokázat jeho velmi starobylý původ, nabyla pak velkého významu zejména v době po Třicetileté válce, kdy značně poklesla prestiž Olomouce,
podle jiného, rovněž nedoloženého, názoru založil Olomouc císař Julius Maximus kolem roku 238 n. l.,
olomoucké barokní kašny:
soubor olomouckých barokních kašen patří k nejcennějším památkám města Olomouce, jeho propojení s antikou je dáno tím, že součástí kašen se stala sochařská ztvárnění antických bohů, ikonografický program kašen tedy čerpal z antické mytologie, v barokním období vzniklo šest kašen, poslední ze souboru sedmi kašen byla vytvořena až v 90. letech 20. století,
již antické kašny vynikaly bohatou sochařskou výzdobou a přestavovaly významná umělecká díla, kašny olomoucké zásobovaly olomoucké měšťany užitkovou vodou, pitnou vodu čerpali obyvatelé Olomouce ze studní,
Caesarova kašna: nachází se na Horním náměstí v Olomouci, je největší a nejnáročnější z olomouckých barokních kašen, byla vybudována v letech 1724-1725, nádrž zhotovil kameník Václav Render, autorem sochařské výzdoby kašny byl Jan Jiří Schauberger, ve středu nádrže je umístěna jezdecká socha Gaia Iulia Caesara, který je vyobrazen ve vojenské zbroji a na jeho hlavě spočívá triumfální vavřínový věnec, jeho tvář je idealizovaným portrétem v té době panujícího císaře Karla VI., v ruce drží Caesar zakládací listinu Olomouce,
na skalisku vidíme sochy dvou štítonošů, se znaky Moravy a Dolního Rakouska, kteří personifikují soutok řek Moravy a Dunaje, a vyjadřují tak sounáležitost obou zemí, loyalitu města k Habsburskému domu symbolizuje velký pes odpočívající na skalisku pod zadníma nohama koně,
Herkulova kašna: vznikla jako druhá z olomouckých kašen, nachází se také na Horním náměstí, byla vybudována v letech 1687-1688, nádrž je dílem kameníka Václava Schüllera, autorem sochy Herkula (řecky Hérákla) byl Michael Mandík, Herkules byl považován za mýtického ochránce města obnoveného po Třicetileté válce,
ústřední socha kašny je typickým vyobrazením tohoto řeckého hrdiny, který byl zpravidla zpodobňován zahalený ve lví kůži, s kyjem v ruce, toto ztvárnění se váže k jednomu z 12 Herkulových činů, k zabití nemejského lva, k úkolu, který mu uložil mykénský král Eurystheus za vraždu vlastních dětí,
kyjem Herkules zabíjí vícehlavého draka, lernskou hydru, což byla druhá z jeho prací, hydra měla tělo psa a devět hlav, z nichž jedna byla nesmrtelná, dech hydry šířil morovou nákazu, hydra na kašně je ohlasem dobového vítězství rakouských vojsk nad Turky u Vídně roku 1683,
pod paží Herakles ochraňuje naturalisticky vytvořený znak města, oživlou šachovanou orlici, Herkules byl tradičně ztotožňován se habsburskými císaři, a tak socha přestavuje vítěze nad Turky císaře Leopolda I.,
kašna původně stála na místě, kde se dnes nachází sloup Nejsvětější Trojice, kterému uvolnila místo, roku 1770 byl vložen do rukou Herkulovi místo meče kyj, který více odpovídá tradičnímu pojetí Hérakleova příběhu,
Jupiterova kašna: najdeme ji na Dolním náměstí, původně v nádrži kašny stála socha sv. Floriána, nádrž je opět dílem Václava Rendera, důvodem změny sochy v kašně byla snaha sladit tematicky náměty šesti olomouckých barokních kašen, novou sochu vytvořil v roce 1735 sochař Filip Sattler,
Jupiter je zpodobněn s korunou na hlavě a se svým typickým atributem, svazkem blesků, které se chystá mrštit na imaginárního nepřítele, protože byl v římském náboženství Jupiter ústředním bohem, vládcem všech bohů, nemohlo být jeho zobrazení na některé z olomouckých kašen opomenuto,
ve svazku blesků lze také nepřímo spatřovat blesky Panny Marie Svatohostýnské, která ochránila Moravu místo před tatarským nebezpečím, motiv tatarského vpádu na Moravu a jeho odvrácení legendárním Jaroslavem ze Šternberka v roce 1241 hrál důležitou roli v barokní mytologii města, kterou posiloval strach z tureckého nebezpečí,
Neptunova kašna: je umístěna na Dolním náměstí, považuje se za nejstarší z námi představovaných kašen (1683), nádrž je dílem kameníka Václava Schüllera, sochařská výzdoba kašny byla svěřena Michaelu Mandíkovi, jeho signatura je patrná na plintu figury, kam vytesal nápis: MAN/DIK/FE[CIT] (zhotovil Mandík),
Neptun (řecky Poseidón) byl vládcem vod a moří, jeho atributem byl zlatý trojzubec, který mu darovali Kyklópové, trojzubcem dokázal rozbouřit a utišit moře, ve svém podmořském paláci měl velké stáje, v nichž choval bílé spřežení hřebců s měděnými kopyty a zlatými hřívami, s nimi se projížděl ve zlatém voze po hřebenech mořských vln v doprovodu mořských živočichů a různých příšer,
symbolika čísla čtyři (čtyřspřeží) není náhodná, vztahuje se prapočátku světa, odkazuje na čtyř světové strany, čtyři věky, čtyři roční období, čtyři lidské temperamenty, čtyři rajské řeky, čtyři živly a větry, čtyři evangelisty, čtyři zásadní ctnosti: Statečnost, Spravedlnost, Moudrost a Umírněnost,
Merkurova kašna: najdeme ji na ulici 8. května, poblíž obchodní galerie Moritz, byla postavena roku 1727 jako poslední ze souboru kašen, výzdoba kašny sochou Merkura (řecky Herma), mj. také patrona obchodu a obchodníků, jistě souvisí s významem města jako důležitého obchodního centra, Merkur se stal rovněž poslem bohů, ochraňoval i cesty a doprovázel duše zemřelých do podsvětí,
nádrž navrhl Václav Render, sochu Merkura vytvořil Filip Sattler, Merkur stojí na podstavci s trojicí chrličů ve tvaru delfínů a pravou rukou zvedá tzv. caduceus, hůl se zavíjejícími se hadími ocasy, zlatá berla, kterou mu daroval bůh umění a věšteb Apollón, přinášela lidem štěstí a bohatství,
kašna Tritónů: nachází se na náměstí Republiky, pokládá se za umělecky nejhodnotnější ze souboru olomouckých barokních kašen, vznikla v roce 1709, původně byla umístěna jinde, na své současné místo se dostala v roce 1890, kašnu projektoval Václav Render, autor sochařské výzdoby zatím nebyl s jistotou určen,
v antické mytologii byl Tritón vyobrazován napůl člověk, napůl ryba, byl synem Poseidóna, vládce moří, jehož vůli oznamoval mohutným lasturovým rohem, v Olomouci má však socha Tritóna, krotícího mořské obludy, podobu dítěte, které stojí uprostřed nádrže v oválné mušli, nesené atlanty, vodnáři a delfíny, chlapec drží v rukou řetězy spoutané vzpínající se draky,
Ariónova kašna: historie poslední olomoucké kašny spadá do období po Třicetileté válce, po ní Olomouc ztratila své prestižní postavení na Moravě a tuto ztrátu se město snažilo kompenzovat monumentální výzdobou, sedmá kašna vznikla v roce 1995 a je dílem původem olomouckého sochaře Ivana Theimera,
výzdoba kašny vychází ze slavné antické báje o básníku Ariónovi, kterého zachránil před smrtí v mořských hlubinách delfín, Arión se do moře vrhl s lyrou v ruce poté, co byl přepaden a oloupen, delfín Arióna vrátil do rodného Řecka, základem celé kompozice je postava Arióna třímajícího v rukou delfína, která je doplněna dalšími figurami, plastikami dětí a několika želvami, jedna z nich nese stélu pokrytou drobnými živočichy, reliéfy starých map Moravy a vedutami Olomouce, ale i rostlinným dekorem,