10. Helénistické období-kultura (teze)
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Řecko
10. Helénistické období – kultura
Základní teze:
charakteristické rysy helénistické kultury:
v helénistickém období docházelo k šíření řecké kultury, ale zároveň také k vzájemnému obohacování řecké a orientální kultury, ve společnosti se výrazně začíná prosazovat jednotlivec, což je důsledkem rozšíření hranic tehdejšího známého světa, neustálých migrací i obav člověka o svoji existenci, člověk se vymaňuje (emancipuje) ze světa občanů a řecké polis, z povinností, které ho k ní poutaly, začíná mnohem více rozhodovat sám o sobě, na druhé straně byl pro helénistické období typický kosmopolitismus (řecky kosmos – svět, polis – obec), česky světoobčanství, člověk chce být zároveň součástí širšího obývaného světa (řecky oikúmené),
k šíření řecké kultury napomohl jednotný jazyk (řecky koiné), který začal být používán místo původních dialektů jednotlivých řeckých kmenů, dále velký rozvoj školství, vzdělanosti a vědy, vytvářejí se jejich nová centra, jako bylo Alexandrijské Músaion (stánek Múz), Pergamon, Rhodos, svůj kulturní význam si ale nadále podržují i Athény,
mnoho uměleckých předmětů se začalo zhotovovat sériově, aby byly pokryty potřeby i středně movitých obyvatel, rozšiřuje se také napodobování (imitace) dražších výrobků, zejména ve světě uměleckých řemesel,
tradice helénistické kultury přežívala dlouho do římské doby, patrná je zejména v oblastech Malé Asie a ve východních provinciích římské říše,
stavitelství:
charakteristickým rysem helénistického stavitelství bylo projektování nových měst i přestavba zejména velkých měst podle jednotného urbanistického plánu, příkladem takového města může být Pergamon v Malé Asii (dnešní Turecko), vzorem pro plánovitou výstavbu se staly projekty architekta Hippodama z Mílétu (5. století př. n. l.), k významným městům helénistické doby s rozvinutou architekturou náležely kromě zmíněného Pergamonu Mílétos, Priéné (Malá Asie), Alexandrie,
architektonickými styly, které se v hellénistické architektuře uplaťnovaly především, byly iónský a korintský, hellénistické stavby tak působí velmi vznosně a odlehčeně, neboť jejich sloupy jsou štíhlé,
k veřejným prostorám a stavbám náležely v helénismu rozsáhlé agory, obklopené většinou ze tří stran sloupořadím, krytá sloupořadí poskytovala možnost schovat se před sluncem či deštěm, při jejich zadní straně byly umístěny obchody a sklady, rozsáhlou plochu v městské zástavbě zabíraly také gymnasia a palaistry (latinsky palestra), pod pojmem palaistra se rozumí nádvoří obklopené sloupořadím, které sloužilo k provozování různých sportovních aktivit, především zápasu (řecky palé), v období helénismu také vznikaly četné dlážděné ulice, které propojovaly jednotlivé části města,
určitou architektonickou změnou prošlo divadlo, pro které byla od období helénismu typická mohutná skéné, obdélná stavba s několika místnostmi, která byla v průčelí členěna sloupovím a výklenky se sochami, mohla mít několik pater, sloužila k uskladnění kostýmů a jako „kulisa“ pro děj divadelní hry,
výstavba podle plánů se týkala i obytných staveb - domů, v tomto období se uplatňoval dům s peristylem, který později převzali Římané a peristyl připojili ke svému typu atriového domu, peristyl je v antické architektuře nádvoří obklopené krytým sloupovím, které mohlo být vydlážděno nebo osázeno květinami, okolo peristylu se rozkládaly jednotlivé místnosti domu,