10. Helénistické období-kultura (teze)

charakteristické rysy: pro řecké hellénistické sochařství bylo typické realističtější zobrazování, i když sochy ještě nezobrazovaly přesnou podobu jedince, základní podobou sochařského projevu byly především busty významných helénistických osobností, králů, politiků, vojevůdců, umělců, na rozdíl od klasického sochařství také vznikaly sochy starců a dětí, sochy se rovněž vyznačovaly větším pohybem a dynamičností, v obličejové části se projevovaly city a vášně, v helénistické době se začaly zhotovovat i kopie slavných řeckých uměleckých děl, již mnohdy ztracených,

významné sochařské školy: rozvíjely se zejména v Pergamu, Egyptě, na ostrově Rhodos, svůj význam si v sochařské tvorbě částečně uchovávají i Athény, oproti klasické době se dochovalo málo jmen významných tvůrců,

k nejslavnějším skulpturám helénismu náleží slavný Pergamský oltář (Diův oltář), v jehož reliéfní výzdobě se uplatnily výjevy z bojů mezi olympskými bohy a Giganty, dnes se v Pergamonu nachází pouze podstavec oltáře, vlys s reliéfy byl odvezen do Německa a můžeme ho vidět v Pergamském muzeu v Berlíně, zajímavý příběh vypráví také Laokoóntovo sousoší (sousoší Laokoón se svými syny), jehož ústřední motiv se vztahuje k pádu Tróje, dílem pergamské sochařské školy je také socha Umírajícího Gala, která se dochovala v římské kopii,

rhodská sochařská škola je především spojena s jedním ze sedmi divů světa, s Rhodským kolosem, bronzovou sochou Hélia o výšce 30 m,

k dalším významným sochařským dílům patří socha Afrodíty Mélské (podle ostrova Mélos), Níké Samothrácká (podle ostrova Samothráké), socha chlapce vytrhávajícího si trn z paty či největší dochované starověké sousoší Farnéský býk,

významní sochaři: Lysippos (4. století př. n. l.) - dvorní sochař Alexandra Makedonského, Leocharés (4. století př. n. l. ) - podílel se na sochařské výzdobě mausóleia v Halikarnássu, dalšího ze sedmi divů světa,

do dnešní doby se většina maleb a mozaik nedochovala, dokladem malby z helénistického období jsou např. podobizny zesnulých na obalech mumií z egyptské oázy Fajjúm (fajjúmský portrét), mozaikové umění se uplatňovalo zejména na podlahách místností domů či na nádvořích, někdy také na zdech místností, mozaiky se především zhotovovaly z barevných sekaných kostek, nejznámější mozaikou období helénismu je vyobrazení Alexandra Velikého a perského krále Dáreia v bitvě u Issu,

z malířů této doby je třeba zmínit Apella (nom. Apellés), dvorního malíře Alexandra Velikého, jeho malby se nedochovaly, ale jsou známé z římských kopií, např. nástěnná malba Afrodíty Anadyoméné (Vynořující se Afrodíty), její námět je převzat z báje o zrození této bohyně,