Demografické trendy v 19. století

Demografické trendy v 19. století

Po celé 19. století s nepatrnými výkyvy pravidelně stoupal. Od konce 18. století do roku 1900 z pěti miliónů na devět a půl milionu tzn., že obyvatelstvo vzrostlo zhruba o 10 promile každý rok. Na konci 18. století měly Čechy 3,165 milionů obyv., Morava a Slezsko 1,743 mil. Průměrný ročný přírůstek v 18.století na 1000 obyvyvatel činil 6,5 promile (v 1. polovině vyšší). V 19. století průměrný růst populace nepatrně stoupl na 6,8 promile (nejvyšší v historii, bylo to dáno i tím, že se emigraci snížila o 1/3).

Od 90. let 19. století začala vznikat diferenciace porodností mezi českou a německou populací českých zemí, což mělo za následek postupný pokles podílu německého obyvatelstva v českých zemích. Minimální přirozené přírůstky vykazovalo i židovské etnikum. Růst počtu obyvatel vedl i k růstu poptávky po zboží včetně zemědělských produktů, rozvíjela se ekonomika.

Rozdíly v osídlení – dle fyzickogeografických podmínek, nejvyšší osídlení bylo v oblastech s úrodnou půdou. Od 17-18 století nastaly změny dané hospodářským vývojem a lidé se začali stěhovat do měst. Velký vzestup počtu obyvatel zaznamenaly horské a podhorské oblasti díky textilní výrobě; dalším příkladem může být např. Jablonec nad Nisou, který se rozrůstal díky skleněnému zboží a bižuterii. Ve 30 letech 19. století rostl počet obyvatel v oblastech těžby uhlí a železné rudy a ve městech, kde se rozvíjely strojírenské podniky (vítkovické železárny). Naopak počet obyvatel v zemědělské oblasti hlavně od 80. let 19. století rostl pomaleji, klesal i počet lidí zaměstnaných v zemědělství (na Moravě snižování až do pol. 20.st.).

Města: V polovině 18. století žila ve městech 1/10 obyvatel, v polovině 19. století to byl již každý 5, na konci 19. století už každý druhý. V českých zemích se rozvíjela města hlavně díky textilnímu a hutnímu průmyslu. Význam a růst měst ovlivnila i adaptace na průmyslovou revoluci (Plzeň), stavba železnice a nová odvětví výroby např. Pardubice (od 19. Století chemická výroba), Kolín (výrobu lihu a drasla).

Praha si udržela výsadní místo, ale její význam v Evropě klesá. Roku 1754 měla 60 000 obyvatel, ve 20. letech 19. století 100 000 a na konci 19. století už půl milionu. Například v největších městech Evropy – Londýn 4,5 mil. Obyv., Berlín 2,7 mil, Paříž 2,66 mil., Vídeň 1,6 mil, byl počet obyvatel nesporně vyšší.

Druhým největším městem Čech byl Liberec do 60. let 19. století a poté Plzeň. Na Moravě to bylo Brno (textilní a strojírenský průmysl) a Ostrava. Problémy s rozvojem měla města s hradbami, která se nemohla zvětšovat. Problémem měst v 19. století byla velká úmrtnost, hlavně v těch průmyslových (na životní poměry dělnictva nebrán ohled). S tím, jak se venkovský lid začal stěhovat do měst, docházelo v 18-19. století k počešťování měst (př. Praha – 1880:19% Němců, 1910 jen 10% Němců). Ale naopak v průmyslových severních oblastech docházelo ke zvyšování počtu německého obyvatelstva např. Frýdek z 18% na 52 %, Opava 61%→ 75%, Morav. Ostrava 27→47%.)