Malthusova teorie

Malthusova teorie

• Malthusova teorie byla rozporuplně přijímána už ve své době- jedni ho označovali za „zatraceníhodného a nemravného tvora“, druzí za „ozdobu vědy“. Svoji zásadní práci vydal už v roce 1798, ale k autorství se přihlásil až roku 1803. Ve své eseji se vymezuje hlavně proti optimistickým teoriím generace svého otce a jeho přátel- hlavně proti Rousseauovi.

POJEDNÁNÍ O POPULAČNÍM ZÁKONU, JAK PŮSOBÍ NA PŘÍŠTÍ ZLEPŠENÍ SPOLEČNOSTI

• Essay on Principle of Population

• klasická práce, ale jeho myšlenky jsou často nepochopeny

• populační zákon: zaútočil na utopické představy o ideální společnosti, žijící v rovnosti. Tvrdí, že přírodní zákony rozloží v poměrně krátké době každou ideální společnost znovu na 2 třídy- majitele a dělníky.

• člověk je pro M. složitý tvor, který je hnaný především pudem sebezáchovy. Ten působí na jeho jednání a rozhodování a to dokonce i proti rozumu.

• demografický determinismus: „kdyby obyvatelstvo a produkce potravin rostly stejně rychle, člověk by pravděpodobně nikdy nepřekonal stádium divošství“- reprodukci tedy hodnotí jako pozitivní hnací sílu dějin.

• geometrická progrese: obyvatelstvo vyvíjí tlak na prostředky obživy; ty rostou aritmetickou řadou (2, 4, 6, …). Lidstvo má ale vlastnost rozmnožovat se exponenciálně (2, 4, 8, 16, …). Rozdíly křivky mezi zdroji a počtem lidí jsou pro M. přírodním zákonem, kterému člověk nemůže uniknout.

• zákon klesajících výnosů: M. úplně neodsuzuje možnosti techniky, ale předpokládá, že s její pomocí se může produkce potravin v průběhu příštích 25 let zdvojnásobit, ale tento rozvoj je následujících 25 let už neudržitelný. V tomto kontextu M. kritizuje anglickou koloniální politiku (Evropané nemají právo vyhladit méně vyspělé rasy jen proto, aby zaujali jejich místo). Zároveň je ale velmi skeptický co se týče vyhlídek na přežití těchto národů.

• zábrany: existuje zákon populace/prostředky obživy. Proto je nutné vytvořit jemu nadřazený zákon- a tím jsou zábrany, které pomůžou udržet vztahy v rovnováze.

- zábrany: - preventivní - dobrovolné - vyplývají ze schopnosti předvídat

- morální: dobrovolná zdrženlivost, odsouvání nebo vzdaní se sňatku

- nemorální: bránění početí, potraty, prostituce

- nedobrovolné

- destruktivní: války, epidemie, alkoholismus, …

Ve druhém vydání Pojednání klade větší důraz na prevenci a zábrany morální přerozdělil.

• bezprostřední zábrany růstu: součet bezprostředních a preventivních překážek. Vyskytují se ve všech zemích, někde vystupují některé do popředí.

• důsledky populačního tlaku směrem k udržení úživných možností trpí hlavně nejchudší vrstvy. Tento tlak zároveň brání zlepšení jejich postavení. Když se ustaví rovnováha, dá se brzy očekávat růst porodnosti, čímž nastane další nerovnováha,… Historikové tuto skutečnost podle M. maskují tím, že se zabývají víceméně jen vyššími třídami. Na populaci totiž působí ve velké míře i sociální faktory, které ale nejsou dobře zdokumentované, ačkoli paradoxně ve všech zemích existují třídy žijící v bídě.

• individualismus: přesto jeho teorie nevyznívá beznadějně. Pokud se rozšíří znalost tohoto zákona bude se bída populace zmenšovat. Budou se zlepšovat i sociální poměry, ale pouze za předpokladu, že lidstvo neopustí svoji současnou strategii- a tou je individualismus.

• Touto tezí M. odmítá socialistické systémy. Podle něj nic nevyřeší, protože nelze nepotlačit principy populace státními opatřeními. V důsledku jen zmenší individuální bídu, která se ale rozšíří mezi mnohem větší okruh lidí. Nebudou moci donekonečna subvencovat společnost, nižším třídám se dovolí, aby se množily bez omezení.

• kombinovaný systém: podle M. nejvýhodnější- země rozvíjí průmysl a zároveň je soběstačná v produkci potravin (argument proti propojování trhů „příliš průmyslových států“) Aby populace mohla růst- je třeba, aby dělník uživil víc lidí, než jen sebe- pokrok v produkci má předcházet růstu populace.

• reakčnost M. teorie: vládnoucí síly byly, jsou a budou, chudí si za svou situaci můžou sami- rodiče přivádějí děti na svět bez potřebných prostředků. Proti tomu se staví G. Reynold: „ přede všemi sociálními zákony má člověk právo na existenci.“ M. jako pastor musel učinit kompromis- chudí mají právo uzavřít sňatek, ale omezil by toto právo věkem.

• kolize s křesťanstvím: uznává stvořitele, ale ten podle M. nehodlá udělat nic pro to, aby se lidstvo šířilo přijatelnou měrou. Tímto pojetím se B-h podobá přírodním zákonům, čímž vzbudil nelibost církve. Ještě víc si je rozezlil útokem na jejich pilíře- charitativní činnost a chudinské zákony. M. ale nalezl příznivou odezvu a přijetí názorů u zámožných vrstev. ¨

• podobné teorie o omezení růstu populace prostředky se objevují už v 16. stol., ale M. se stal nejpopulárnějším mezi demografickými mysliteli. Pomohl mu i rozvoj kapitalismu, jeho názory odrážejí konkrétní situaci v Anglii.

• v jeho teorii jsou mnohé nesrovnalosti (např. geometrická progrese neplatí už v době, kdy ji stanovil), ale přesto je mezníkem v dějinách demografie. V současné době se jeho pojetí transformovalo- od vztahu populace/prostředky obživy se přešlo ke vztahu populace/životní úroveň.