Starověký Egypt – nejstarší dějiny

Starověký Egypt – nejstarší dějiny

- rozkládal se podél údolí Nilu (zprvu od Asuánu až po Káhiru – cca 1 000 km), měl šířku zhruba 10 km

- byl obklopen pouštěmi (Arabská poušť, Núbijská poušť, Libyjská poušť)

- na Nilu docházelo každým rokem (obvykle k záplavám docházelo po jarních deštích, do delty dorazily záplavy v červenci), které s sebou přinášely vláhu a úrodné bahno, Egypťané budovali zavlažovací i odvodňovací kanály a nádrže (Egypt tehdy disponoval velkou vláhou, dnešní poušť byla dříve savanou, některá území se musela i odvodňovat aby se zde mohlo pěstovat obilí)

- pěstovala se pšenice, ječmen, čočka, hrách, cibule, česnek, mrkev, zelí, okurky, datle, fíky, vinná réva atd.

- na zemědělskou produkci se nejvíce soustředil sever Egypta (Dolní Egypt – okolí delty Nilu a Fajjúmské oázy), jih Egypta (Horní Egypt) byl zaměřen na kočovnictví a pastevectví

- neměl nerostné bohatství (např. měď se těžila na Sinaji), zato měl dostatek kamene (vápenec, pískovec, žula), cedrové dříví se dováželo z Libanonu

- za 3 000 let se u moci vystřídalo celkem 30 dynastií

- prameny: vykopávky chrámů, pyramid, hrobek atd., seznamy králů („Palermská deska“ z doby 5. dynastie, seznam Karnacký (okolo roku 1500), seznam Ebózevský (okolo 1300), seznam Sakkárský (kolem 1250), Turínský papyrus (1300-1200), zlomky díla egyptského historika Manehta (rozdělil egyptské dějiny na vládu 31 dynastií)

Raně dynastické období (3100 – 2700)

- vláda 1. – 2. dynastie

- z nedostatku pramenů nevíme přesně jak a kdy egyptský stát vznikal – několik krajů pravděpodobně vytvořilo jakousi federaci na podporu hospodářských či sociálních zájmů, nakonec zde vznikly pevnější federace 2 – v Deltě a na jih od ní (ještě dlouho před rokem 3100)

- sjednocovací proces obou celků vyšel z Horního Egypta a zahájil ho s největší pravděpodobností král Štír, dovršitelem jeho díla se stal pravděpodobně Narmer

- obyvatelstvo bylo semitsko-hamitského původu

- za 1. dynastie se pohřbívalo v tzv. mastabách – hrobky z nepálených cihel, občas z kamene

- jsou doloženy třídní rozdíly (dle interiérů hrobek) D – Sakara, H - Abidos

Stará říše (2700 – 2181)

- vláda 3. – 6. dynastie

- nejvýznamnějším panovníkem 3. dynastie byl její zakladatel Džóser, jeho první ministr Imhotep mu postavil hrobku v podobě stupňovité pyramidy v Sakkáře

- panovník 4. dynastie Chufev (řecky Cheops) po sobě nechal největší pyramidu vůbec v Gíze (se základnou 230 * 230 m a výškou 146 m), druhou největší pyramidu nechal vystavět Rachef (řecky Chefrén), v sousedství obou předchozích nechal vystavět nakonec Menkauré, u vstupu do pyramidového komplexu byla postavena Velká sfinga s hlavou Rachefa, která celý prostor střeží

- stavby velkých pyramid ekonomicky vyčerpávaly celou zemi, královští úředníci dále pohřbívali v mastabách