21. Spojené státy americké jako dějinný činitel 18.-21. století

21. Spojené státy americké jako dějinný činitel 18. -21. století

Vznik USA - první osadníci Ameriky byli Španělé a Portugalci

• první anglická osada Jamestown vznikla až v roce 1607, založil ji Sir WALTER RALEIGH v oblasti Roanoke (Virgínie)

• první kolonie v Nové Anglii Plymouth vznikla v roce 1620 a založili ji tzv. "Pilgrim Fathers", což byli odpadlíci od anglikánské církve

• jiní puritánští osadníci vybudovali poblíž kolonii Massachusetts Bay

• další osídlení proběhlo v Maine, New Hampshire, dále antipuritánci založené New Haven a Rhode Island

• Maryland byl kolonizován římskými katolíky až v 30. letech 17. století

• r. 1624 založili Holanďané na ostrově Manhattan kolonii New Amsterdam, r. 1664 ji obsadili Britové a přejmenovali ji na New York, r. 1665 se od této prosperující kolonie odtrhla New Jersey

• další z úspěšných kolonií byla Pensylvánie, kterou r. 1682 založil anglický kvaker WILLIAM PENN

• dále byly r. 1663 založeny Severní a Jižní Karolína a r. 1732 Georgia (vězení pro dlužníky)

• v 18. století byly tyto nové kolonie zcela napojené na Británii, bránily se proti Francouzům, ale i proti domorodým indiánům, do jejichž teritorií noví osadníci pronikali

• po sedmileté válce 1763 mezi Anglií a Francií připadlo Anglii území mezi Kanadou a Floridou – severní osady - kalvinističtí puritáni, farmářský charakter

jižní osady - bohatí statkáři, využívána práce černých otroků na bavlníkových, tabákových a rýžových plantážích

indiáni zatlačováni stále víc do vnitrozemí

do poloviny 18. století žilo v amerických koloniích téměř 2,5 milionu obyvatel, většina byla anglosaského původu, nejvíce Angličanů, pak Holanďanů, Němců, Skotů a Irů, minimální bylo zatím vystěhovalectví z jižní a východní Evropy

SPOR S ANGLIÍ, VÁLKA ZA NEZÁVISLOST, PROHLÁŠENÍ NEZÁVISLOSTI

• po r. 1763, kdy byla poražena Francie, se začala objevovat hnutí za nezávislost

• spory začaly odmítáním plateb daní Britům, přes britské zákazy proti osídlování oblastí za Appalačskými horami až po ozbrojené střety (Bostonský masakr v roce 1770)

• američtí osadníci byli omezeni tím, že všechno zboží museli dovážet pouze z Anglie a pouze jejím prostřednictvím mohli vyvážet své výrobky, nemohli tedy volně podnikat, anglická vláda navíc zavedla dovozní cla, na něž Američané odpověděli bojkotem anglického zboží (1773 „bostonské pití čaje“)

• britský král se rozhodl potlačit odpor v koloniích silou, uzavřel bostonský přístav, načež radikální zástupci osadníků svolali 1774 do Filadelfie kongres všech 13 kolonií, na němž prosadili úplný rozchod s mateřskou zemí a vytvořili dobrovolnickou armádu v čele s GEORGEM WASHINGTONEM (1732-1799)

• r. 1775 vypukla válka za nezávislost, zpočátku mělo navrch britské vojsko (americké síly byly špatně vyzbrojeny a odolávaly jen za přispění mimořádné odvahy svých bojovníků, jako byl např. G. Washington, k obratu ve válce proti Britům došlo až v roce 1778, kdy americké vzbouřence začala vojensky i finančně podporovat Francie), v březnu 1776 vytlačil Washington Angličany z Bostonu a 4. července 1776 bylo ve Filadelfii přijato Prohlášení nezávislosti amerických osad, které zformuloval THOMAS JEFFERSON, čímž vznikly Spojené státy americké, založené na základě rovnosti všech občanů

• Angličané pak zaznamenali významné vojenské úspěchy a povstání téměř potlačili, obratem bylo