3. Evropa a Asie v novodobych dejinach
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
1875 vládu přebírá císařovna-vdova Ce Xu.
Snaha modernizovat armádu + budovat loďstvo (Čína, pozemní velmoc, neměla dosud žádné).
Její vliv u dvora takový, že zabránila reformátorům v jejich úsilí a uvrhla legitimního císaře do domácího vězení, sama pak vládne jako jeho regentka (v r. 1898, v souladu s tradicí ale bez vzdělání – zemí zmítá chaos jako důsledek intrik u dvora).
1883-1885 prohra Číny ve válce s Francií o vliv ve Vietnamu.
= nucena postoupit Francii J část země.
1894 prohra Cíny ve válce s Japonskem při uplatňování vlivu v Koreji = Japonsko po boku velmocím.
= nucena postoupit Taiwan a souostroví kolem ( - japonské kolonie).
= nucena vzdát se garantu nezávislosti Koreje ( - japonský protektorát).
přímá anexe pobřežních částí území Číny Německem, Británii, Ruskem, Francií a Japonskem.
20. století 1900 povstání Boxerů (věřili, že s pomocí bojového umění pěstmi porazí cizí zbraně).
1901 Boxeři dobývají Peking, povstání potlačeno koloniálními mocnostmi (válka však vyhlášena Číně jako st.).
1904-1905 v Rusko-Japonské válce Číňané jen oběti = do r. 1910 S Číny rozdělen na 2 sféry vlivu.
Japonsko se stává vzorem pro modernizaci Číny.
mnoho čínských studentů v Japonsku – většina zcela japonizována.
1912 vyhlášena Čínská republika, pro koloniální mocnosti se nic nemění.
1915 2. prezident Juan Shikai souhlasí s 21 japonských požadavků výměnou vojenskou podporu.
= obava Evropy a USA o úplném úpadku Číny do sféry vlivu Japonska – přinutili Japonsko zmírnit.
Čína ve WW I.
1914 – 1918 na straně dohodových mocností
nepodílí se vojensky, ale do Evropy vysílá na 300 000 dělníků podílejících se za frontou na válečném úsilí. Mnoho z nich na Z později studuje (později vládnoucí elita).
ve Versailles s ní jednáno jako s poraženou, její diplomatičtí zástupci vůbec neuvědomeni o jednání.
čínská území uzurpovaná Německem předána Japonsku.
= rozhořčení veřejnosti – odvrat od západu = nacionalistické Májové hnutí.
Období militaristů 1921-1928
Čína roztrhána stovkami lokálních vojenských velitelů naprostá anarchie (hl. na J – až do úrovně vesnic).
S ovládán několika generály – do pol. 30. let. zde má zbrojní průmysl ČSR největší kontrakty.
Pro koloniální mocnosti se stále nic nemění.
Čína sjednocena nacionalistickým vůdcem, gen. Jiang Jieshi.
1931 Japonsko anektuje Mandžusko a Šanghaj – loutkový st. v čele s posledním čínským císařem.
1933-5 postup Japonska ze S na J Číny.
1936 komunisté (Mou Zedong) a nacionalisté (Jiang Jieshi) se konečně dohodli na společném boji proti Jap.
Čína ve WW II
1940-1945 série katastrofálních porážek Číny Japonskem na jejím vlastním území.
zbytky čínských vojsk nuceny stáhnout se 3000 km do vnitrozemí.
díky odporu v Číně vázána hlavní část japonských pozemních sil = snaha spojenců udržet Čínu ve válce.