14. České země po bílé hoře
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
14. ČESKÉ ZEMĚ PO BÍLÉ HOŘE
šlechtická opozice = příslušníci reformismu dobře věděli, že rozpolcená Evropa mezi katolickou ligou a protestantskou unií se nemůže v blížícím se konfliktu nedotknout dějin českých zemí -> nepředpokládali, že úpadek bude tak veliký -> byl pozván Fridrich Falcký, Češi si ho zvolili za krále a měl české země vyvést na vítěznou cestu
v období let 1619 – 1620 došel vývoj v českých zemích tak daleko, že ve Svatovítské katedrále v Praze došlo ke strhání katolických ikon a obrazů = ikonoklasmus
bitva na Bílé hoře: dochází ke zlomu, čeští stavové prohráli, králem se stal Ferdinand II. Štýrský
msta: poprava 27 českých pánů 21.6.1621 na Staroměstském náměstí
české země byly na 298 let začleněny do rakouského státu
Obnovené zřízení zemské pro Čechy 1627 a pro Moravu 1628 -> císař velice omezil moc zemských úřadů a zemských sněmů -> položeny základy pro budoucí vytvoření absolutistické monarchie
poměry té doby:
náboženské poměry - reformací se v českých zemích šířil protestantismus, bylo to v té době vnímáno jako nové náboženství, založené Martinem Lutherem, zavádělo nové obřady, nové učení, nový náboženský společenský a majetkový pořádek a jevilo se pro katolickou církev a pro tehdejší společnost jako velká hrozba
politické poměry - reformace výrazně posílila vliv Německa, na úkor jiných zemí (nenávidění Němci se stali spojenci českých nekatolíků), posílila vliv šlechty, šlechtici si mohli dosadit své vlastní faráře bez vědomí biskupa nebo konzistoře; podle hesla „čí území, toho náboženství“ a heslem „církev má být chudá“ začala luteránská šlechta zabavovat církevní majetek na svém území a tím se obohacovala
národnostní poměry - v průběhu reformace (16. stol.) začali na naše území přicházet němečtí luteránští kazatelé a houfně se do Čech začali stěhovat němečtí protestanti -> docházelo k silné germanizaci, která pak pokračovala i po bitvě na Bílé hoře
poddaní - podle hesla „čí území toho náboženství“ museli přijmout víru svého pána; někteří šlechtici svojí víru střídali a proto i poddaní museli během několika málo let měnit svou víru
-> situace byla neúnosná a proto bylo nutno zavést „pořádek“ -> záminku dala porážka českého stavovského povstání v bitvě na Bílé hoře, řádění radikálních protestantů za tohoto povstání (bylo zničeno spoustu hodnotných oltářů soch a zařízení kostelů, docházelo k pronásledování a věznění katolíků) a kruté pronásledování katolíků v okolních zemích -> Ferdinand II. dostal prostor, aby obnovil pořádek
Politika:
o důležitých politických a finančních záležitostech jednotlivých zemí se rozhodovalo ve Vídni
upevnění moci Habsburků v středoevropském soustátí (zpečetěné vestfálským mírem)
zaniklo svolávání zemských stavovských hotovostí, jedinou vojenskou silou v celém habsburském soustátí zůstala stálá císařská armáda
České země de facto provincie (v Čechách kanceláři podléhalo místodržitelství, na Moravě královský tribunál, ve Slezsku vrchní úřad)
země Koruny české se zmenšily ztrátou obojí Lužice
po třicetileté válce se habsburská monarchie dostala do mnoha válečných konfliktů (boje s Turky, války o dědictví španělské)- české země jako jedny z nejvyspělejších musely nést značnou část válečných výloh