14. České země po bílé hoře

Misie:

• v zemi se objevilo v té době spousty katolických misionářů, kteří se snažili pomocí kázání a vyučování přimět lid k návratu ke katolictví

• především jezuité, ale i kapucíni, kněží a představitelé jiných řádů

• pro lepší církevní správu provedli biskupové změny v organizaci diecézí (v té době velký nedostatek kněží)

• 1636 jsou již téměř všichni obyvatelé měst uváděni jako katolíci ale někteří velmi pochybní – důležité, že byla podchycena mládež (generace narozena po 1610 přijímala katolické náboženství rychle a upřímně k němu přilnula)

Emigrace:

• přesný počet lidí nelze spolehlivě zjistit, šlechtických rodin bylo asi 300-350, měšťanských rodin asi 30 000 (odešli hlavně do Polska, Saska, VB, Holandska; celkově počet emigrantů asi pětina obyvatelstva českých zemí, spoustu z nich tvořili Němci)

• dále musíme brát v úvahu, že ne všichni emigranti opustili zemi z náboženských důvodů - některé oblasti českých zemí byly v průběhu třicetileté války natolik zdevastovány a nebyly schopny uživit tolik obyvatel

• emigrantům byla často v cizích zemích vnucována protest. vládci jiná forma protestantismu, než ta, na kterou byli zvyklí -> museli často měnit své působiště (mnozí z nich se po čase vrátili do Čech)

• emigrace vnější: díky Obnovenému zřízení zemskému umožněno českým elitám, aby odešly do emigrace, pokud nepřijmou katolictví; vývoz „mozků“ odstartoval proces krize elit - věřili, že se domů vrátí, po Vestfálském míru byly jejich naděje zničeny

• emigrace vnitřní: prosté vrstvy se musely přizpůsobit nově vzniklým podmínkám (jen naoko - zůstali věrni náboženské orientaci i českému jazyku –> díky tomu u nás po sto padesáti letech mohlo dojít k národnímu obrození)

• významní emigranti: Pavel Skála ze Zhoře, Jiří Třanovský, Václav Hollar, Pavel Stránský, J. A. Komenský:

• po celou dobu třicetileté války doufal, že se mu podaří pokračovat ve svém díle doma, v Čechách

• nejprve byl disidentem, když se celých deset let skrýval v Čechách -> nakonec emigroval a stal se jako uznávaný učenec jedním z politických mluvčích pobělohorské emigrace

• po pobytu v Anglii (1641-42) se snažil v tehdy švédském Elblagu dosáhnout zákroku protestantské Evropy ve prospěch české reformace (1642-48), Vestfálský mír znamenal konec těchto nadějí (vyjádření se spise Kšaft umírající matky jednoty bratrské)

• období rekatolizace skončilo asi okolo roku 1680, kdy je drtivá většina obyvatelstva uváděna jako katolická

• rekatolizace byla příliš násilná a poplatná své době, kdy se téměř vše řešilo násilím

• velmi se podcenila misijní činnost a práce s lidmi

• nutno poznamenat, že pronásledování protestantů nebylo tak kruté jako pronásledování katolíků v protestantských zemích (např. ve Švédsku, Irsku, Anglii, Sasku nebo na Islandu, kde docházelo k vypalování katolických vesnic, popravám a transportům do trestaneckých kolonií)