14. České země po bílé hoře
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Výnosy proti nekatolíkům:
vypovídání nekatolického duchovenstva:
březen 1621 - vypovězení kalvínských duchovních a duchovních jednoty Bratrské
prosinec 1621 - vypovězení českých luteránských duchovních - němečtí duchovní mohli zůstat
1623 - vypovězení všech nekatolických duchovních a učitelů
Univerzita Karlova - baštou nekatolíků; král v březnu 1622 zabavil univerzitní privilegia a předal je jezuitům + svěřil jezuitům cenzuru knih a dozor nad školstvím v celé zemi
Výnosy proti nekatolickým laikům:
1622 - vypovězení novokřtěncům
1624 - za měšťany mohli být přijímáni pouze katolíci, ze stavu měšťanského měly být vyloučeny osoby, které se účastnily povstání, pokud se nestaly katolíky
1626 - zákaz oddávání nekatolíků
1627 - Obnovené zřízení zemské - v zemi nesmí být trpěn žádný nekatolík, šlechtici; pokud nechtěli přestoupit ke katolictví, museli prodat svůj majetek a odejít ze země; poddaní a měšťané museli bezpodmínečně přestoupit ke katolictví
tyto výnosy nebyly vždy uplatňovány -> na obhajobu církve je nutno říci, že se jedná o výnosy císaře, nikoli o církevní výnosy
Rekatolizace a rekatolizace šlechty
ve Vestfálském míru ujednáno vrátit restituci náboženských poměrů do 1. ledna 1624
ustanoveny rekatolizační komise složené z osob duchovních a světských, které svolávaly místní šlechtu a zjišťovaly stav náboženství -> předseda komise předložil shromážděným nařízení královo, aby se s ním srovnali ve víře - kdo byl ochotný, byl poučen; zatvrzelí byli posíláni na pražský hrad k Jaroslavu Bořitovi z Martinic (1618 byl spolu se Slavatou a písařem Fabriciem vyhozen z okna Pražského hradu) -> šlechtici se pak většinou vrátili k víře svých otců
Švédsko a německá protestantská knížata požadovaly navrácení poměrů pro české země do roku 1618, nepodařilo se
na vrcholu společenské pyramidy stálo dvanáct nejbohatších rodů
byla obnovena činnost četných klášterů dříve zaniklých
do zemských sněmů byl znovu uveden stav prelátský, a to jako první stav
Rekatolizace měst a vesnic:
především zásluha jezuitů
jedny z prvních měst, které se přihlásily ke katolické víře Praha, Tábor, Louny
ve městech, kde reformační komise narazily na odpor, byly měšťanům odepírány některá práva -> kde byl odpor obzvlášť silný, tam bylo ubytováno vojsko
někteří šlechtici byli velmi horliví v rekatolizaci a dopouštěli se násilností na obyvatelstvu (jednalo se především o šlechtice, kteří byli před tím horlivými protestanty)
venkovské obyvatelstvo se muselo podrobit rozhodnutí vrchnosti - podle tehdejších zvyklostí nemělo na výběr -> často docházelo k povstáním (byla to vina především vrchnosti, která dříve dosazovala horlivé protestantské faráře - několikaleté předsudky se nedaly hned odstranit)
ve sněmech byl městům jako celku ponechán jen jeden hlas