14. České země po bílé hoře

Hospodářská situace:

• spolu s německými zeměmi měly Čechy a Morava největší úbytek obyvatelstva po třicetileté válce (na českém území z 1 700 000 jich zbyl necelý jeden milion, na Moravě z 800 000 asi půl milion)

• opuštěné vesnice a města bychom nacházeli po celém území (okolí Prahy a Brandýsa nad Labem až ze 100 %, Tábor, Jihlava, Domažlice, Hradec, Plzeň, Žatec, Most)

• české země se potýkaly jak s problémem neobdělávaných polí a vylidněných hospodářství, tak s velkým úpadkem řemeslné výroby -> na mnoha územích si šlechta pozemky připojila ke svému dvoru, nebo se založil dvůr nový -> počet dvorů rapidně stoupl a s tím se do rukou šlechty dostalo přes polovinu pozemkového majetku -> obrovský nárůst roboty (nebylo dostatek pracovní síly, podíl robot asi kolem 50 %, na některých dvorech byli poddaní nuceni robotovat v některých ročních období až šest dní v týdnu)

• hodně lidí se stalo obětí hladomoru, moru, úplavice a dalších chorob

• 30letá válka jako poslední rozmach a následný pád vojenského průmyslu + se zjistilo, že žoldnéři jsou spíše více nebezpeční civilnímu obyvatelstvu než nepřátelským armádám -> začaly se formovat první stálé armády

• velké zadlužení měst - během války musela vydávat velké finanční obnosy armádám, aby se zachránila před vypálením nebo vyrabováním

• pro další vývoj českého národa hlavním potenciálem poddaný lid, který udržoval tradice svobodného náboženství a jazyka českého

• přichází k nám rakouská šlechta (Buquoyové, Piccolominiové, Stadiónové, páni z Albenreuthu)

• konfiskace tři čtvrtiny statků v Čechách, změnily majitele (postihly valnou část české šlechty, zejména rytířstvo, a města

• vrcholil proces zakládání šlechtických velkostatků - změnila se však podstata i jejich hospodaření

-> původní režijní velkostatek byl založen na námezdní práci, kdežto nyní převládla robotní práce nevolníků, která zajišťovala prakticky bezplatnou pracovní sílu -> feudální renta přinášela šlechtě finanční prostředky pro podnikání (v rybníkářství, chovu ovcí, pivovarnictví)

• řemeslná výroba stagnovala (odkázaná na slabé místní trhy vzhledem k malé kupní síle obyvatelstva)

• monarchie hospodářsky zaostávala za nejvyspělejšími zeměmi západní Evropy (za Anglií, Francií, Holandskem) -> ze Západu se šířily moderní ekonomické teorie=merkantilismus (základní zdroj bohatství spočívá v obchodní činnosti, stát má podporovat výrobu zboží a chránit domácí výrobce, omezovat vývoz surovin a naopak podporovat vývoz zboží) ->zakládání státních manufaktur (nejdříve se prosadila v plátenictví, centralizované manufaktury - textil, hutnictví, sklářství)

Povstání:

• proti zvyšování poddanských povinností

• 1680 v Čechách – neúspěch při jednání s vrchností, petice císaři zakázány -> krvavé boje s císařským vojskem -> sedláci rozehnání, potrestání (mučení, popravy), ale vynucení císařského robotního patentu = 1. zásah panovníka do vztahu mezi vrchností a poddanými (robota 3 dny v týdnu, víc v případě potřeby)

• 1692-1695 povstání na Chodsku – proti vrchnosti (Lomikar z Albenreuthu), v čele Jan Sladký Kozina – oběšen v Plzni

• na počátku 18. století další povstání sedláků, ale postupně patenty omezující moc vrchností (za MT a Josefa II. hlavně)