Amerika po válce za nezávislost – změny území, polit. struktura atd..

Amerika po válce za nezávislost – změny území, polit. struktura atd..

- uspořádání vnitřních i zahraničních vztahů (Jayova a Pickeyova smlouva s Británií a Španělskem) zaručilo Unii stabilitu a bezpečnost na mezinárodní scéně, která se v té době ale stejně spíš zaobírá velkou francouzskou revolucí

1800- 3. prezidentem se stává Thomas Jefferson (před ním George Washington a John Adams), který už v r. 1786 předkládal plán na vytvoření celokontinentální americké federace, založené na principech proklamovaných Spojenými státy. Obava z negativních vlivů hispánské civilizace vedla k návrhu postupné asimilace do anglosaské společnosti a následné anexe hispánské Ameriky

1803- Louisiana Purchase/ prodej Louisiany- pravobřežní část údolí Mississippi- od r. 1762 patřilo území Španělům, kteří je ovšem r. 1800 vrátili zpátky Francouzům. Napoleon zde plánoval vytvoření megalomanského francouzského koloniálního impéria, ovšem měl velký oči. Plán se nezdařil a franc. armáda navíc utrpěla porážku ve válce za nezávislost Haiti, proto 11. 4. 1803 nabídl Talleyrand Spojeným státům (které už dlouho usilovaly o odkoupení New Orleansu, Ille de France i obou Florid) koupi celé Louisiany- amer. vyslanec a Robert R. Livingston a James Monroe využili příležitosti a bez konzultace s vládou 30.4. uzavřeli dohodu. Touto koupí se území USA zvětšilo na dvojnásobek

Hm, ale co s Indiány? USA dál vesele využívala praxi staré matičky Británie a odsouvala Indiány do rezervací, které podle Jeffersona měly sloužit k akulturaci,ale to se Indiánům samozřejmě nelíbilo. I zvedl se náčelník kmenu Shawnee Tecumseh a začal usilovat o vytvoření konfederace kmenů s cílem zabránit obsazování indiánské půdy bělochy. Znepokojený guvernér Indiany W.H. Harrison tedy r. 1811 sebral vojsko a Indiány porazil v bitvě u Tecumsehovy vesnice Tippecanoe, kterou posléze srovnal se zemí. Svého vítězství však nemohly Státy využít, protože v r. 1812 došlo k válce s Británií (v am. a br. historiografii někdy nazývaná „zbytečná“) , která trvala do r. 1814 a nepřinesla žádné hraniční změny.

1819- smlouvou Adams- Onísovou USA získávají Floridu

Na východ od Mississippi začíná být pomalu těsno. Co s tím? Máme tu Indiány. Co s nimi? Odsuneme je na západ. Začaly to spory s příslušníky tzv. pěti civilizovaných kmenů- Chocktaw, Creek, Cherokee, Chikasaw a Seminole Indians (hl. Alabama, Georgia, Florida). Nejnebezpečnějšími se paradoxně stávali ti Indiáni (hl. Cherokee), kteří se asimilovali nejrychleji, protože začínali být bělochům konkurencí

1824 vytvořen úřad pro indiánské záležitosti, jehož úředníci měli přesvědčit Indiány k odsunu, ale ze zcela pochopitelných důvodů se jim to nepodařilo, hlavně v případě Indiánů Cherokee. Násilný odsun se však stále ještě považoval za příliš drastické řešení. Zanedlouho však Monroea v prez. úřadu vystřídal Andrew Jackson, který Indiány rád neměl a nijak se s tím netajil. Kmeny tak byly v průběhu 30. let postupně donuceny svá loviště opustit, Cherokee jako poslední. Jejich odsun vstoupil do amer. historie pod názvem Trail of Tears/ slzavá stezka- asi pětina kmene cestou zemřela vyčerpáním a zimou. Ani to však neznamenalo definitivní řešení problému, pouze jeho odklad.