Japonská armáda a následný konflikt s Ruskem

Japonská armáda a následný konflikt s Ruskem

• stále dvě ministerstva armády – pozemní a námořnictva

• hlavní osobnosti – generál Jamagata Aritomo, Terauči Masatake, Tanaka Giiči

• armáda uzavřená – nebylo snadné se dostat do nejvyšších pozic (bývalí samurajové/jejich potomci; hodně původem z bývalé Sacumy a Čóšú)

• výsadní postavení – nepodléhala ani premiérovi, jen císaři

• oba ministři měli právo přímé audience u císaře

• do dosazení nového ministra neměl premiér co mluvit; byl vybrán na základě dohody mezi náčelníkem generálního štábu a odstupujícího ministra

• ministerstva mohla blokovat činnost vlády – stačilo odvolat svého ministra a nejmenovat nového -> vláda ho dosadit nemohla -> pád vlády

• ministrem se mohl stát pouze generál nebo admirál v aktivní službě (zrušeno na nějakou dobu kolem r. 1913 – do nástupu ultranacionalismu)

• i zaměstnanci ministerstev byli vojáci

• armáda měla rozhodující slovo ve správě dobytých území (Korea, Taiwan); promlouvali do toho i zástupci zaibacu

• Kantógun = Kwantungská armáda, aktivní od r. 1906 v severovýchodní Číně; zpočátku hlídala železnici atd., později se to trochu zvrhlo

• existoval i nesouhlas s činností armády – Itó Hirobumi (čtyřikrát sestavoval vládu atd.; snažil se ji postavit na jednání zaibacu a politických stran atd.)

• politické strany s ním někdy souhlasily a jindy ne

• r. 1898 se spojily v jednu velkou stranu – Kenseitó (Konstituční strana) v čele s Ókumou Šigenobuem – premiér

• asi po 4 měsících se sekce rozhádaly, Ókuma to nemohl zachránit – rezignoval a premiérem se pro změnu stal zase generál Jamagata – vojenská vláda

• Itó Hirobumi se r. 1900 stává předsedou nové strany – Rikken seijúkai (Konstituční společnost politických přátel)

• sestavil vládu, r. 1901 jeho vláda podává demisi (měla v tom prsty armáda)

• novým premiérem generál Kacura Taró – zbrojení a expanze a koho zajímá domácí hospodářství

• Itó odchází z domácí politické scény a s ním i někteří další „muži Meidži“

• objevují se dvě různé nálady: skupina kolem Itóa by ráda v budoucnu spolupracovala s Ruskem, generál Jamagata a spol. s Británií

• r. 1902 podepsána japonsko-britská smlouva o spolupráci

  • ve válečných konfliktech budou bojovat na stejné straně atd.

• ve společnosti se čím dál víc projevují protiruské nálady (i v rámci inteligence)

• ve stejném roce vznikla tzv. Protiruská liga = Tairo dóšikai

Rusko-japonská válka

• r. 1904 došlo ke gozenkaigi (schůzce za přítomnosti císaře), kde bylo rozhodnuto, že bude zahájena válka s Ruskem

• v noci z 8. na 9. února 1904 napadli Japonci ruské lodě kotvící v přístavu Port-Arthur

• potom pokračovali dál do Číny, kde probíhaly hlavní boje – především v Mandžusku

• ve východní části Ruska nebylo tolik vybavených jednotek (a lodě a východě mu zničili)

• Japonci postupovali rychle; v Koreji se vyloďovaly další a další jednotky

• Rusové se jen tak nedali – boje na poloostrově Liao-Tung probíhaly celý rok; Port-Arthur byl definitivně dobyt 2. 1. 1905

• boje v Mandžusku trvaly až do března

• poslední boje námořní – ruské loďstvo z Baltu (lodě nebyly vhodné pro manévry ve Vnitřním moři)

• válečné výdaje se sponzorovaly z daní – několikrát zvyšováno; půjčky ze zahraničí (Británie, USA)

• prostřednictvím USA (Roosewelta) byla podepsána mírová smlouva – v Portsmouthu v létě 1905

• smlouva podepsána 5. 9. 1905

  • Japonci požadovali uznání zvláštních práv Japonců v Koreji Ruskem

  • Rusko postupuje Japonsku pronájem přístavů na poloostrově Liao-Tung

  • Japonsko získává tzv. jihomandžuskou železnici (část východočínské železnice)

  • Japonsko žádá Sachalin – dostali jižní polovinu

  • všechny ruské lodě mimo Rusko měly připadnout Japonsku – neprošlo