Mince v českých zemích -konveční měna + měna do 20. st.

Vývoj měny v českých zemích – konveční měna + měna do 20.st.

= celoříšská měnová soustava – zrušila rozdíly mezi jednotlivými zeměmi monarchie

- měnovou reformou z roku 1750 zavedena tzv. dvacetizlatková měna

- vycházela z kolínské marky (hřivny 233.8g); z toho raženo 10 tolarů; 20 zlatníků

- počítalo se také s ražbou Au mince dukátu

- tolar tvořil opět vedoucí Ag minci; od r. 1759 na čes. území raženy Cu mince-grešle, které se poměrně uchytily

1 tolar

= 2 zlaté

= 3 dvacetníky

= 6 desetníků

= 12 pětníků

= 20 grošů

= 60 krejcarů

= 120 půlkrejcarů

= 180 grešlí

= 240 čtvrtkrejcarů

- během vyčerpávajících válek s Pruskem 1762 zavedeny papírové peníze = bankocetle (spíše dluhopisů, které postupem času ztrácely jakékoliv krytí státní bankrot 1811

- redukcí bankocetlí na 1/5 zavedeny tzv. šajny; částečná náprava, ale opět vše vedlo k nekrytí šajn a zadlužování; rostla nedůvěra k papírovým platidlům

Zlatková (rakouská) měna 1857-1892

- nejprve podepsání mincovní smlouvy s Německým celním spolkem

celní libra: 500 g stříbra z ní 45 rakouských zlatých (florenus, florint, fl., zl.č.r. = zlatých rakouského čísla)

1 zlatý = 100 krejcarů

1 1/5 = 1 tolar

- současně snahy o zavedení zlaté koruny a půlkoruny snadno převeditelné na stříbrnou minci

- 1547 Vídeňský kongres rozhodne o stříbrném monometalismu – zastavena ražba zlatých minci

Korunová měna 1892-1918

- založena na zlatém standardu (ke krytí měny se užívá jen zlata), které se v praxi projevila ražbou zlatých a stříbrných mincí a emisí bankovek vyšších nominálů, směnitelných za kov

- mincovní měnovou jednotkou se stal kilogram zlata: 0.900 zlata + 0.100 mědi (=mincovní kilogram zlata)

- z 1 kg Au 2952K (korun)

- zlaté mince raženy v hodnotách 20K, 10K později také 100K

- nižší nominály raženy ze stříbra: 5K, 2K, 1K

- drobná mince ražena z niklu a bronzu

- principy korunové měny trvaly do roku 1918

- avšak už po propuknutí 1. světové války:

1. rychlá inflace

2. zákaz směnitelnosti za kov

3. emise papírových platidel v hodnotách 2K a 1K

4. ražba drobných mincí ze železa

- na konci války byla rakousko-uherská měna kryta cca 1% kovu

Korunová měna v ČSR od r. 1918

- návrh ministra financí A. Rašína na provedení měnové odluky: 1919 uzávěra hranic a okolkování veškerého vyššího korunového oběživa – všechna neokolkovaná platidla přestala 10. 3. 1919 platit

- zákon z roku 1919: 1K = 1Kč

- první papírová platidla korunové měny československé: září 1919

- kovové mince: 1921 (20haléře, 10haléře) – od roku 1922 koruna – raženy v kremnické mincovně

- od roku 1936 inflační tendence

- 1939 se projevila nestabilita měny – změněno označené jednoty Kč na K – užíváno i po zřízení Protektorátu Čechy a Morava

- 16. 3. 1939 v protektorátu zavedena říšská marka RM, vedle níž platila koruna jen do odvolání při povinně směnitelném kurzu 1:10