Sovinský přednáška 31.10.

Sovinský přednáška 31.10.

Jazykové právo – 122/1920 jazykový ústavní zákon, je to zákon ústavní síly, taktéž je transformací malé SG smlouvy. Ta umožňuje zavedení státního jazyka a používání dalších jazyků. Jazyk státní byl Československý (zdá se o nonsens, jde o úřední označení)

Tímto jazykem úřadovaly všechny soudy a ostatní státní orgány, využíval se na vyhlášky, bankovky, státovky, v oblasti vojenské a branné moci při velení (ve styku s branci z jiných etnických skupin bylo možno mluvit i jinými jazyky )

Čechy Morava a Slezsko – úřaduje se česky / Slovensko – úřaduje se slovensky

Soudní okres, ve kterém se dle soupisu lidu nacházelo aspoň 20 % lidu mluvícího jinak (kompaktní skupina), tak se ve všech věcech vztahujících se na tento okres musela všechna administrativa přijímat také v daném jazyce – žaloba musela být přijata i v Němčině, verdikt musel pak být vydán i v Češtině, i v Němčině.

Na vyhláškách se používal jazyk národnostní menšiny. (ČSR bylo co se jazyků týče velmi velkorysé)

Mohly být zřízeny i školy pro národnostní menšiny s jejich jazykem + povinná čeština.

Podkarpatská Rus – sněm měl po vzniku upravit jazykovou otázku vlastním způsobem tak, aby to bylo jednotné s ČSR.

1. Možnost – spisovná Ruština, ale používané dialekty byly od pravé spisovné Ruštiny velmi odlišné

2. Spisovná Ukrajinština

3. Některý z místních dialektů a vytvořit nový rusínský jazyk

z těchto návrhů zvítězila ukrajinština, po zukrajinštění je popíráno rusínství, uplatňuje se Ukrajinština

1938 – ústavní zákony:

Předpisy upravující občanství 236/1920; 152/1926 o udělení státního občanství československého některým osobám

294/1920 o podpisování zákonů a nařízení – velmi stručný a umožňuje všem členům vlády nechat se zastoupit při podepisování jiným členem vlády

Volební zákony navazující na ústavní listinu:

123/1920 = volební řád pro poslaneckou sněmovnu (stejná fc jako 247/1995 dneška);

124/1920 os ložení a pravomoci senátu;

161/1920 o volbě prezidenta republiky;

125/1920 o volebním soudě;

325 & 326/1920 jednací řád sněmovny a senátu;

162/1920 o řízení před ústavním soudem – upravuje jakým způsobem úst. Soud jedná;

222/1920 o státních symbolech;

ústavní zákon 234/1920 o zastoupení sibiřských legionářů v poslanecké sněmovně (legionář byla osoba, která se stala do 27. 10. 1918 včetně) – posl. Sněmovna mohla tedy až 304 členů, to ale muselo být upraveno i v ústavním zákoně.

Státní Hranice – především s Polskem * soubory: komentář nastudovat sami, požadavky čsr děláme na přednášce, hraniční základy jsou soupisem mezinárodních smluv!! Ten je velmi důležitý, umět perfektně ke zkoušce.

Pařížská mírová konference ( Versailles) – podepsat mírové smlouvy po 1. sv válce