Sovinský přednáška 31.10.
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Vítězné státy velké pětky rozhodují, ostatní na nich závisí (speciální požadavky)
Poražení – Německo, Maďarsko, Turecko, Bulharsko, Rakousko
ČSR mělo problém při sestavování hranice především se spojeneckým Polskem
Velmi důležitý byl orgán Konference velvyslanců (Velvyslanec Británie, Itálie a zvláštní delegát Francie) Dělají dozor nad delimitačními komisemi při sestavování nehotových hranic.
Polsko X ČSR : 3 územní spory
ČSR chtělo celé Těšínsko (těžba uhlí); Orava (dobře hlídaný hřeben, polské nároky především národnostní i strategické); Spiš
Na Oravu i Spiš přijdou polští vojáci
Velmoci označují Těšínsko za sporný bod.
Otázka východní haliče protahuje jednání až do roku 1924.
Na těšínsku je 1918 stanovena prozatimní linie (demarkační čára) pro vyhnutí se konflitktu, ale Poláci narušují zdejší situaci konáním voleb i na tomto území – ČSR reaguje vojensky až k Visle, to se nelíbí mocnostem a je stanovena nová demarkační linie na Olši. Poté se uvažovalo o plebiscitu, ale z důvodu nestability se situace rozdělila arbitráží.
Červenec 1920 se koná konference, která řeší všechna 3 území. Co se Těšínska týká, tak je to pro nás úspěch (průmysl, doprava). Na Oravě a Spiši došlo k menším ztrátám.
Na ostatních územích se předpokládá historická hranice, tyto hranice se upravují ve smlouvě hraniční Sévreské (nejde o mírovou smlouvu), tuto však Poláci odmítají ratifikovat, protože jim nevyhovuje východní Halič. Musí tedy být nahrazena jinými dokumenty.
V Těšínsku je základem rozhodnutí z roku 1920 a hranice je rozřaděna dle arbitráže. Vyznačení Oravy a Spiše. Orava: Poláci získávají Lipnicu, ČSR Suchou Horu.
Spiš je složitý, sporné území je část Župy, Poláci chcou také Javorinu. K tomuto je vydán posudek z Haagu, který se plně staví na stranu ČSR. 1924 tam hranici stanovuje definitivně konference velvyslanců, až na dvě malé výjimky se kryje s rozhodnutím ČSR 1920 -- > jedná se o československý diplomatický úspěch.
Rozhodnutí 1922: pověření dalších hranic mezi ČSR a Polskem.
1923 – po podepsání Ryžské smlouvy z roku 1921 se strany domlouvají ve prospěch Polska východní Haliče a velmoci na to kývají
1924 – vyznačte hranici východně od podkarpatské Rusi a východní Haliče. Trojmezný bod je určen na hoře Stoh.
Hranice se tedy se vším všudy určují až do roku 1927. Hraniční statut s Polskem nebyl ratifikován, dílo je však respektováno
Trojmezí na západě bylo určeno na Olši a Odru.
Po Mnichovu ani Polsko nezaváhá, vnucuje ČSR smlouvu, kterou se jim předává část Těšínska a také dochází ke změnám na čadce a spiši