Dějiny pergamenu
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Pergamen
- získával se obrušováním a hlazením zvířecích kůží
- název získal od města Pergamon v Malé Asii
- datuje se od 2. století př. n. l., do Evropy se rozšířil v období raného středověku (5.-11. století), nejvíce populární byl však ve vrcholném středověku (11.-14. století)
- užíval se pro úřední písemnosti i texty literární povahy
- postupně dochází k nahrazování knihy svitkového typu, rotulu, novou formou knihy typu kodexového – pergamen se do svitku musel sešívat
- výhody: pergamenová folia se dala lépe popisovat z obou stran, na jeden list se vešlo větší množství textu
- nevýhody: vysoká pořizovací cena – na výrobu rukopisu bylo zapotřebí pergamenových archů až z několika set kůží
- často proto docházelo k reskribování = znovu popsání dokumentu Palimpsest (Kodex rescriptus) – starý text se vyškrábal a pergamen se znovu popsal
- vyškrabování pomocí nožíku nebo pemzy
- někdy se celý dokument máčel v mléce, aby došlo ke vstřebání inkoustu
- nový text vepisován na místo nového textu nebo mezi řádky starého textu – některé původní texty tak lze číst pod textem novým
- popsaný či neplatný dokument byl používán také jako vazební materiál či jako pokryv knižních desek
- případně byly staré archy rozřezány a použity při výrobě knižních vazeb
- výlep mezivazních polí knižních hřbetů
- přídeští knižních desek
- do českých zemí kolem 10.-11. století
- nejstarší české rukopisy na pergamenu:
Gumpoldova legenda
Kodex vyšehradský
Pasionál abatyše Kunhuty
Velislavova Bible
- původní římské označení: membrána, až od 4. století (v Diokletiánově ediktu z roku 301) se teprve objevuje slovo pergamena/pergamenum
- ve středověku charta/carta
carta caprina – kozí
carta ovina – ovčí
carta vitulina – telecí
- druhy pergamenu:
italský (kozí, ovčí) – velmi jemně opracovaná jen vnitřní strana = album, vnější strana byla hrubší, méně opracovaní, někdy nažloutlá
středoevropský/německý (telecí) – po obou stranách opracován stejně
Výroba pergamenu
kůže se vyprala a nahrubo se zbavila srsti a svalů
následně se kůže několik dní máčela ve vápenné vodě usnadnilo se tak odstranění posledních zbytků srsti, masa a tuků (špatně opracovaný pergamen se poznal tak, že zapáchal)
kůže se napjala na rám
navlhčení
díry se vypravily látkou nebo motouzem
natírání křídou či zinkovou bělobou
úprava pemzou
vysušení
seřezání na potřebný formát
- celá příprava trvala 6-12 týdnů
- výhody: pergamen snesl vyškrabávání opakované popisování, drsnější podnebí a chov zvířat nebyl podnebím omezen
- využívala se kůže: ovčí, kozí, telecí a oslí
- nejjemnější pergamen se vyráběl z kůže ještě nenarozených jehňat, kůzlat a dobytčat (byl velmi drahý a využíval se také pro magické účely) = panenský pergamen = charta virginea= velin