Platidla - starověk a středověk
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Dějiny platidel ve starověku a středověku
= dějiny platidel jsou dějinami vývoje směny jako důsledku společenské dělby práce
zárodečné formy směny: výměna zboží – teprve s vývojem raných civilizací docházelo k užívání všeobecnějších ekvivalentů
- předmincovní směnné prostředky se místně odlišovaly
- v Evropě jsou doloženy formy předmincovních směnných prostředků do 10.-12. století (skot, koně, tkaniny)
- vývoj se ustaloval na užívání drahého kovu: zlato stříbro, elektron – slitina Ag a Au
- první mince v okruhu evropské civilizace pocházejí z Malé Asie – Lýdie – a odtud se rozšířilo jejich užívání do kontinentálního antického Řecka - statéry
- od 4.století pronikaly mince z Řecka do celého Středomoří
- v centrální Evropě tvůrci mince: Keltové – asi od poloviny 2. století před Kristem
- v závislosti na řeckých a římských vzorech
- na Apeninském poloostrově cca od 1. tisíciletí do 3. století před Kristem používali k placení předem vážený kov, měď – ta se ve 3. století mění na minci v pravém slova smyslu:
aes rude (1. tis. př. Kr. = kusová, syrová měď – nezpracovaný kus mědi o hmotnosti 2 g až 2,5 kg)
aes signatum (kolem 335 př. Kr. = značená měď – označený kov, destička 1000 – 1830 g, jednoduché motivy – hůl, dobytek,..)
aes grave (298 př. Kr. těžká, litá měděná mince, kolem 7 cm v průměru, motivy: tváře boha Januse)
= (latinsky doslova těžká měď) nejstarší římská mince z mědi, základní jednotkou byl as
- Římané zavedli tento peníz r. 289 před Kristem
- průměrnou hmotnost měl okolo 327, 45 g
- od roku 187 př. Kristem ražen stříbrný denarius
- na konci 1. století před Kristem raženy i mince zlaté (aureus – 309 n. l. jej nahradil solidus)
- reformy Konstantina Velikého 309-324: římské mincovnictví postaveno na zlatém monometalismu
- po zániku říše typ římského mincovnictví přejímala v provinciích i barbarská etnika + jen částečné změny
- Pipin Krátký a Karel Veliký: těžiště mincovnictví se přesunulo do střední Evropy
- merovejská říše – obnova ražby stříbrného denáru jako hlavní mince
- Karel veliký – reforma 793/4: římská libra: 327,45g zvýšena na 436,60 g = karolínská libra
- karolínská libra užívána od 9.-11. století téměř v celé Evropě jako hmotnostní základ mince
- výjimky:
anglická libra 350 g
byzantská libra 327 g
severská marka (hřivna 216 g)
- ražba denárů v Evropě až do 13. století nástup zlatých mincí a zavedení těžší stříbrné mince (předchůdcem: benátské matapany z 12. století)
- zlaté mince – měly povahu obchodních peněz – jejich hodnota stoupala s rozvíjejícím se dálkovým obchodem (luxusní předměty)
- od přelomu 14. a 15. stol. rozvíjení relativně soběstačné regionální směny – pokles intenzity tradičních obchodních spojení mizí z oběhu hrubá mince a nahrazují ji drobné nominály, které plnily funkci regionální měny