Diplomatika a její vývoj a historie

Diplomatika

= nauka o listinách úředního charakteru (vývoj a funkce)

= věda zabývající se studiem písemností úřední provenience, které hodnotí po stránce vnitřní i vnější jako produkty určitého právního, sociálního a kulturního prostředí v souvislosti s dějinami institucí, jež je produkují, tj. kanceláří

- název odvozen od latinského termínu diploma = listina, který zase vznikl od řeckého slova diplóo = zdvojuji

- původně byla diplomatika pouze praktickou metodou, mající ověřovat pravost listin pro účely historické, a teprve později se z této pomocné úlohy povznesla na vědu samostatnou

- diplomatika není místně omezená (má své oprávnění všude, kde se písemně úřadovalo), je třeba říci, že nejvyvinutější je v oblasti kulturního okruhu latinského, kde vznikla (v současnosti je v popředí zájmu i diplomatika byzantská, osmanská a arabská)

- původně se diplomatika zabývala pouze studiem listin

- listina = je to písemnost, která respektuje různost danou:

1. osobami v ní vystupující

2. dobou a místem vzniku

3. druhem právního pořízení

a zachovává určité pevné formy a zároveň vypovídá o nějakém právním aktu

- zprvu se diplomatika zajímala pouze o texty středověké

- ve středověku byly listiny nejdůležitější a po dlouhou dobu prakticky jedinou obecně rozšířenou kategorií diplomatického materiálu

- nejprve zájem o listiny praktického rázu – středověk:

- zárodky diplomatické kritiky, směřující však pouze je zjištění – leckdy fiktivnímu – pravosti či nepravosti listin

- prohloubení kritiky až za humanismu:

Lorenzo Valla – v roce 1440 prokázal, že listina Konstantinovy donace údajně z počátku 4. století, na níž církev zakládala svou moc, je až mladší falzum někdy z poloviny 8. století

- 16. a 17. století: Bella diplomatica forensia

= hospodářské spory vedené skrze staré listiny a falza

- vědeckou disciplínou se diplomatika stává až během bella diplomatica litteraria

= literární diplomatické války = boje o hodnocení listin ve sporech historických

Daniel Papebroch 1628-1714

- ve druhém díle Acta Sanctorum publikoval hyperkritickou stať *Propylaeum antiquarium circa veri et falsi discrimen in vetustis membranis (1675) = Úvod k rozpoznání pravdy a lži ve starověkých pergamenech

- zpochybňoval zde pravost nejstarších listin benediktinského kláštera v Saint Germain des Prés

- útočil tím na řád, jeho dějiny, jeho majetek

Bollandisté (jezuité) x Maurini (benediktini) Bella Diplomatica litteraria

Jean Mabillon 1632-1707

- systematizoval písmo až do 15. století, zakladatel nové vědy – diplomatiky

*De re diplomatica libri VI (Šest knih o diplomatice)

- ukázal zde potřebu diferencovaného přístupu k listinám

- upozornil, že každé části listiny, písmu, pečeti, pravopisu, materiálu, a podobně, je potřeba uplatnit zvláštní přístup