Historické prameny heraldiky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Heraldické prameny
- nejzákladnější a nejbohatší pramen je studium pečetí – sfragistika
- neméně důležitým pramenem je i numismatika
- originály erbovních listů (případně opisy), štambuchů a dalších písemných a obr. materiálů včetně ex-libris či supralibros
- dalším, poměrně spolehlivým pramenem je studium náhrobních kamenů a pohřebních štítů (epotafika), jakož i erbovní soubory (tesané či malované) a také erbovníky
- Mezi heraldické prameny je nutné počítat i všechny konkrétní artefakty, na nichž se znaky objevují, ať již jde o obrazy, sochy, kachle, holby, meče, sklenice, porcelán, tapiserie, svícny, zvony, nábytek a jiné užitečné věci
Prameny heraldiky
hmotné – vyobrazení erbů na architektuře, trojrozměrných předmětech a jiných než paleografických látkách
písemné - popisy a vyobrazení erbů na paleografických látkách
Hmotné prameny
Výzbroj
štít
přilba s klenotem
koňské přikrývky
praporce
Pečeti
- erby v pečetním poli
poprvé v Evropě – v pol. 12. stol.
od konce 12. stol. skoro monopolní postavení erbů v pečetích
nejsou zachované tinktury – ale jsou to osobní erby – je možné sledovat odchylky v rámci rodu
Mince a medaile
erby na mincích – sporadicky ve 12., pravidelně od 13. stol. – pouze panovnické, resp. státní a těch subjektů, které měli právo razit mince
erby na medailích – větší okruh objednavatelů – ryté příležitostně – hlavně v období renesance a baroka
Sepulkrální památky
- oproti mincím vhodnější velikost erbů ale často poškozené sešlapáním a ve většině případů bez barev
náhrobní kámen – kryl místo pohřbu - hrobu nebo krypty
epitaf – kamenná reliéfní nebo dřevěná malovaná deska s nápisem na zdi kostela – připomíná zemřelého, někdy i s rodinou, ale nemusí být na místě pohřbu zobrazeného
tumba – náhrobek tvaru hranolu nahoře s deskou, která mohla být zdobená různě vysokým reliéfem
castrum doloris – nákladně smutečně vyzdobená efemérní architektura postavená v kostelích po úmrtí panovníka nebo významných šlechticů a hodnostářů, nebo k připomínce výročí jejich smrti - k výzdobě se používaly erby
rundace – dřevěné, reliéfně a barevně zdobené štíty, nebo dřevěné štíty potažené textilní mi aplikacemi, většinou okrouhlého nebo oválného tvaru s erbem zemřelého, nesené v pohřebním průvodu, vystavené na castru doloris a poté visící v kostele v blízkosti místa pohřbu
dochované - např. Petr Vok z Rožmberka (původně ve Vyšším Brodě, dnes ve sbírkách NM), rundace s textilními aplikacemi ve Svatovítském chrámu (Jan Kryštof Popel z Lobkovic, Jiří Bořita z Martinic, Adam z Ditrichštejna)
pohřební štíty - erby vymalované na papíře nebo textilu určené k výzdobě castra doloris - častokrát v mnoha kopiích rozvěšené na rakvi a baldachýnech - od konce 16. stol.