Nápisy na zvonech

Podobně ochranný význam měly i abecední nápisy na zvonech (snad poukaz n Krista) – obdoba svěcení kostelů

Ještě nejasnější jsou pak nápisy, přinášející nejasnou změť písmen

Datovací formule

• Vzácně se vyskytují už kolem 13/14 stol. (asi 10%)

• V 15. Století potom 75 %

• Od 2. Pol. 15. Stol. se vyskytuje datace arabskými číslicemi – někdy jenom číslice, jindy Anno domini, anno ab incarnationis Domini

  • Od 17. století se už stanou daleko běžnějšími než číslice římské, i když římské číslice zcela nevymizí a dokonce se dočkají svého obrození v podobě chronogramů.

  • Možné jsou i různé kombinace těchto způsobů a není bez zajímavosti, že způsoby datace zaměňoval i každý jednotlivý zvonař.

  • S jazykem legendy to přílišnou souvislost nemá, i když římské číslice jsou přece jen běžnější ve spojení s latinou.

• Datace pomocí římských číslic dělala zvonařům problémy, takže se stávalo, že z nápisu jedno nebo i několik písmen vypadlo a stáří některých zvonů je proto obtížné určit.

• Datace způsobem uvedení funkčního období donátorů mají primárně spíš význam pamětní než datační, a proto jsou nápisy zpravidla datovány i jiným způsobem.

  • Užívá se v době, kdy nápisy nabývají většího rozsahu, tedy koncem 16. století.

• Zvláštním způsobem datace v nápisech jsou chronogramy.

  • Ty se na zvonech poprvé objevují v průběhu 15. století, ovšem teprve v 17. a 18. století dosahují největšího rozmachu a představují tím také návrat k většímu rozšíření římských číslic v datacích.

  • Chronogramy často bývají příčinou gramatických a jiných chyb v textech a také užívání neobvyklých slov a formulací, protože zvonař potřeboval, aby se v textu objevoval jistý počet některých písmen.

    • Např. se někdy užívá neobvyklé CzeChIa místo boheMIa.

Označení provenience

• Začíná se objevovat ve 13. Století, ale ještě o století později se vyskytuje jen zřídka

• Obecněji se rozšiřovalo až po pol. 15. Stol.

• Nedotýká se však místa svého vzniku, nýbrž pouze svého tvůrce