Psací látky a voskové tabulky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
- tabulky se používaly v novověku jen v ojedinělých případech – ještě z první poloviny 19. století na rybářském trhu v Rouenu
- sloužily především k zápisům krátkodobé povah
- ve středověku také užívány na školách na procvičování a jako zápisníky
- také využívány jako konzulská diptycha (s liturgickými texty stály otevřené na oltáři)
- později nahrazeny břidlicovými deskami
Paleografické psací látky
= více či méně umělé; podíl lidské práce na opracování a přípravě je podstatně vyšší
- produkty přednostně či výlučně určené ke psaní
- především pro kodikologické a diplomatické texty
- užívala se na ně především pera (stylus, třtinová, brková, od 19. století ocelová, pera plnicí, nakonec propisovací tužky)
- tužka se od 17. století používala jen pro náčrty
- psací látky:
papyrus = výroba z lodyhy papyrové třtiny, křehký, snadno podléhal zkáze (proto je z raného novověku těchto písemností jen poměrně málo)
- Egypt, Sicílie
pergamen = látka živočišného původu
- kůže ovcí, telat, koz, nenarozených telat
- užíval se až do konce středověku
- palimsest = staré zápisy bylo možné vyškrabat a napsat přes ně nový text (reskribce = přepisování)
papír = umělá výroba ze zbytku hedvábí, hadrů a celulózy
- poprvé vyroben v Číně