Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Islámské právo

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (18.66 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Islámské právo:

Tvoří neoddělitelnou jednotu s islámským náboženstvím- tzv. šarí’a (=cesta k prameni, správná cesta hodná následování), je chápáno stejně jako Korán jako věčný neměnný božský řád přikázaný lidstvu. Vědní obor zabývající se šarí’ou se nazývá fiqh (=poznání, uvědomění) a vznikl v průb.2.-3.st.hidžry z potřeby teoreticky se vyrovnat s problémy, jež přinášel život stále složitějšího společenského a státního mechanismu. Fiqh se dělí na dva základní tématické okruhy: 1.řeší vztah člověka k Bohu (ibádát) a 2.řeší vztahy jedinců a soc.skupin v rámci obce (mu’ámalát). Lidské činy dělí do 5 kategorií: 1.povinnosti, 2.zákazy (harám), 3.doporučené, 4.ty, kt.je nutno se vystříhat, zaslouží pokárání, 5.bez morálního hodnocení.

Základními prameny z nichž právníci vyložili a utřídili soustavu božího zákona jsou již zmíněný Korán a Sunna, kt.představují autoritu Boží zvěsti. Další dva prameny Qijás (=analogie) a Idžmá’ (=konsensus, souhlas autorit) představují již výtvor lidského racionálního úsudku. Jako pátý nástroj fiqhu se někdy uvádí Idžtihád-vlastní úsudek, tvořivá interpretace jevů s použitím zmíněných postupů. (Šíité – mohli vždy užívat idžtihádu, sunnité až donedávna nikoli). Na vytváření šarí’y mělo podstatný vliv i zvykové právo oblastí do nichž se islám šířil. Samotná tvorba fiqhu byla výsadním právem ulamá- islámského duchovenstva, které však nelze považ. Za obdobu d. v křest. smyslu-islám nemá žádnou církev ani neuznává zprostředkovatelskou roli kněžstva mezi Bohem a člověkem jako je tomu v křesť. V prvních staletích ulamá vytvořili několik právních škol-madhabů-nejdůl.4nazvané podle zakladatelů:

Hanafíjská š. (platila v Osmanské říši, říši Velkých Mogulů, dodnes většina sunnitů-Sýrie, Irák, Turecko, Balkán, Stř.Asie, Afgánistán, Pákistán, Indie, od 1912 i v R-U pro m.menšinu)-vyznačuje se poměrnou mírností v tr.právu a tolerancí vůči jinověrcům, důraz je kladen na využití vl.úsudku-idžtihád.

Málikovská š.-výrazně tradicionalistická, navazuje na medínské právo (země afr.Maghribu, západní Afrika, v min.platila v muslim.Španělsku).

Šáfiovská š.-osciluje mezi extrémy vl.názoru a tradice (Egypt, jih Arábie, Indonésie, vých.Afrika).

Hanbalovská š.-je nejpřísnější, má nejméně stoupenců, uplatňují se v ní výrazně právní názory prorokových druhů (Saudská Arábie), dnes někteří fundamentalisté.

Zvláštní madhab má ší’a a od ní odvozené sekty (madhab Dža’farí).

Asi v 10.stol.se ustálily tyto 4 hl.školy, které navzájem uznávaly pluralitu svých mnohdy protikladných řešení v rámci jedné ortodoxie. Na některých univerzitách byly současně vyučovány všechny právní školy. Právnická literatura se stala podobně jako v judaismu brzy kvantitativně nejobsáhlejší. V důsledku prosazení autority zakladatelů se ujal názor, že jejich principy lze uplatňovat pouze v jejich vlastních mezích. Právník může poskytovat dobrozdání jen na základě znalosti dřívějších řešení. Pouze u šíitů byl volný idžtihád používán i nadále. K jeho znovuoživení i v sunnitském prostředí dochází až v našem století. Důležitou skutečností je, že islámské právo je vykládáno faqíhy-soukromými odborně vzdělanými právníky, kteří však stojí mimo stát-podle islámských státních koncepcí má být stát pouhou výkonnou mocí podrobenou božímu právu. Státu a člověku nepřísluší tvořit právo, pouze interpretovat boží záměr. Ve většině islámského světa neexistují, resp.neexistovaly zákoníky, právní normy jsou obsaženy v knihách právníků. V pozdější době (Osman.ř.) vznikla ve snaze institucionalizovat výklad práva zvláštní hodnost muftího, kt.je nejvyšší duchovní hlavou určité země s právem vydávat tzv.fatwy, jakési soudy k zásadním otázkám, jež zpravidla vysvětlují a ospravedlňují praxi režimu (významní muftíové-sbírky fatw). Podobné postavení mají tzv. mudžtahidové-znalci teologie a práva, kterým přísluší autoritativní výklad práva.

Témata, do kterých materiál patří