B 10 - Charakteristika základních ekonomických jevů v meziválečném období
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
B 10)
Charakteristika základních ekonomických jevů v meziválečném období
První světová válka a její důsledky:
Totální válka: Válčící strany byly před rokem 1914 důležitými obchodními partnery, ale nyní byly jejich vztahy přerušeny. Světová dělba práce byla rozvrácená, námořní plavbu komplikovala ponorková válka a blokáda přístavů, militarizace deformovala strukturu výroby a pracovních sil, sociální poměry obyvatelstva se prudce zhoršily.
Konjunktura zámořských zemí: Válkou trpěly především evropské státy, zatímco zámořské země prožívali konjunkturu (USA, Kanada, Japonsko).
Militarizace hospodářství a státní intervencionismus:
Státní zásahy do hospodářství: monopolizace zemědělství; přídělové státní zakázky; regulované ceny a mzdy;
USA: hlavním „ekonomickým vítězem“ světové války byly USA. Posílily si své postavení exportéra hotových výrobků a staly se věřitelem mnoha zemí. Dolar se začal používat vedle britské libry jako mezinárodní měna a po přechodnou dobu soustředily USA více než polovinu světových zásob měnového zlata.
Základní rysy hosp. vývoje v letech 1918-1939:
Modernizace: Po skončení války byly omezovány a zčásti úplně zrušeny státní zásahy do ekonomiky. Poválečná obnova hospodářství vyústila ve 20. letech ve všeobecnou technickou rekonstrukci výrobního potenciálu a ve vyspělých zemích se masově šířily vynálezy a technologie známé již před rokem 1918.
Teprve nyní začala být v hospodářsky pokročilých zemích všeobecně zaváděna elektřina a vznikla hromadná výroba elektromotorů, žárovek, rozhlasových přijímačů.
Závažné změny ve výrobním procesu přinesl běžící pás a aplikace „vědeckého řízení práce“ (především USA).
Dynamika růstu průmyslové výroby: Předválečný vrchol průmyslové produkce byl do roku 1929 předstižen ve světovém měřítku asi o polovinu, z toho v USA dosáhlo zvýšení téměř 80 %, v Německu a Franci kolem 20 % a v Británii byl pouze vyrovnán předválečný stav.
Cyklický vývoj hospodářství: v meziválečném období pokračoval cyklický vývoj hospodářství. Proběhly dva ukončené cykly 1920-29 a 1929-37, třetí cyklus byl přerušen válkou.
První cyklus měl klasický průběh s těžištěm ve vzestupné fázi cyklu. Konjunktura ve druhé polovině 20. let přešla koncem roku 1929, po říjnovém krachu na newyorské burze, velmi rychle do nové krize.
Hospodářská krize: za krize 30. let se světová průmyslová výroba snížila o 37 % a nezaměstnanost postihla asi 30 miliónů lidí. Krize v průmyslu byla propletená s agrární krizi, což hospodářskou situaci ještě více zhoršilo. Převaha nabídky nad poptávkou vedla k všeobecnému poklesu cen, což ovlivnilo zahraniční obchod.
Nová vlna protekcionismu: jednotlivé země se snažily vyřadit zahraniční konkurenci a čelit poklesu cen vysokými cly, určování dovozních kvót, a tak chránit domácí výrobce.