B 10 - Charakteristika základních ekonomických jevů v meziválečném období
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Poválečná hospodářská krize 1921-1923:
Krizi 1921-23 se vzestupný trend průmyslové výroby zastavil. Průběh krize zostřila mimo jiné také deflační měnová politika vlády v letech 1922 a 1923. Do důsledku se v tomto období projevily problémy poválečné výroby, slabá konkurenceschopnost našeho zboží na zahraničních trzích. Nabídka převýšila poptávku, koupěschopnost obyvatelstva klesla v důsledku omezování výroby a nezaměstnanosti. Deflace byla výhodná pro věřitele, zejména pro nejsilnější finanční skupiny Živnobanky a pro všechny odvětví, které potřebovala dovoz (za korunu bylo možné v zahraničí koupit více než dříve). Těžké důsledky mělo toto opatření pro ta odvětví, která byla závislá na exportu zboží – to zdražilo a stalo se neprodejným.
Po překonání bezprostředních důsledků deflace se ovšem objevily pozitivní rysy – především posílení čsl. měny v zahraničích stycích.
Stabilizace ekonomiky a přechod ke konjunktuře 1924-1929:
Konjunktura 2. poloviny 20. let byla nastartována předchozím obdobím (nostrifikace, silná měna). Oživení začalo podněcovat obnovu a modernizaci výrobních zařízení podniků a nové investice do výroby působily velice pozitivně na technické vybavení výrobních podniků (zavádění elektromotorů a elektrifikace): racionalizace.
Racionalizaci provázely též změny v organizaci výroby, v oblasti řízení, se zaváděním moderních způsobů – např. zaváděním pásové výroby, zvyšování motivace. Šlo o využívání dokonalejší metody řízení ekonomiky, podniků (především v strojírenském, elektrotechnickém, kovozpracujícím průmyslu).
V pozadí úspěšného rozvoje hospodářství a podnikání ve 2. polovině 20. let stál již zformovaný český kapitál a také kapitál zahraniční (především anglický a francouzský).
Období hospodářské krize 1929-1933:
Celosvětová hospodářská krize, která začal panikou na newyorské burze v pátek 24. 10. 1929, se USA postupně rozšířila dál. Zhroutila se mezinárodní finanční soustava, rozpadl se mezinárodní volný obchod, který přecházel na clearing.
Zpočátku krach na newyorské burze nevzbudil v ČSR příliš velkou pozornost a krize se ani v roce 1930 neprojevila velkou měrou. Velkých podnicích doznívala konjunktura. V zemědělství však byla situace hroší. Celosvětový mírný pokles cen 2. poloviny 20. let se změnil v prudký pád. Ke konci 1929 a v r. 1930 se v ČSR ohlásily první těžkosti v odbytu zboží. Krize začala exportními potížemi u textilu, skla a keramiky. Později, ale o to prudčeji, snížily též výrobu podniky železářské, báňské a silně ochromeno bylo stavebnictví. Poměrně nejlépe prošly hospodářskou krizí podniky chemického průmyslu, elektrárny, a Baťův koncern. Situace v českých zemích a průběh krize byl oproti jiným průmyslovým zemím zpožděn – jako kulminační bod bývá uváděn březen 1933.