B 10 - Charakteristika základních ekonomických jevů v meziválečném období
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Měnová krize: Byla opuštěná volná směnitelnost měn za zlato: konec zlatého standartu – universálního, globálního měnového systému. Jiným projevem
měnové krize byly devalvace, při nichž se zhoršovaly kurz národních měn vůči zahraničí. Vytvářely se proti sobě stojící měnové bloky – librový v čele s Británii, dolarový, zlatý v čele s Francií a clearingový ve střední Evropě.
Cesta z krize: ekonomická teorie a hospod. politika hledaly cestu z krize v širokém uplatnění státních zásahů do hospod. života. Teoretický zobecněním nových tendencí hospod. politiky bylo učení britského ekonoma J. M. Keynese. Z Keynesovy teorie vycházely i koncepce hospod. politiky po druhé světové válce (ČSR, Británie, Francie).
Státní zásahy: Soustavy řízeného hospod. z 30. let se snažily omezit nezaměstnanost (program „New Deal“ v USA) a rozšířit poptávku investiční činností státu (podobně jako dnes), regulovat výrobu nucenou kartelizací. Stát podporoval exportéry a sanoval banky ohrožené bankrotem. Nejrozvětvenější byly státní zásahy ve autoritářský zemích.
Pro další vývoj hospod. politiky a teorii mám hospod. krize 30. let zásadní vliv. U nás, a také v některých státech západní Evropy (ve Francii, Británii), se trauma z těchto let promítlo do revizionistický myšlenek (kritika) o liberální ekonomice a „volné ruce trhu“. To odrazilo i do větší angažovanosti státu v hospodářství – srov. hospodářskou politikou v ČSR po roce 1945 (znárodnění velkých podniků).
Hospodářský vývoj ČSR mezi léty 1918-1938
Problémy vzniku ČSR:
ČSR získala 21 % území, 26 % obyvatelstva, ale 60-70 % průmyslové kapacity rakousko-uherské monarchie. V zemědělské produkci to bylo asi 27 %. Trh Československa však tvořil pouze třetinu rakousko-uherského dědictví. I když byl poměrně živý jak z hlediska výrobní spotřeby, tak z hlediska kupní síly obyvatelstva, nemohl pohltit obrovskou produkci domácího zboží. K tomu je třeba také připočíst konkurenční tlaky a pronikání zahraničních výrobků na československý trh. Ke spíše negativním předpokladům vývoje můžeme připočíst velké regionální rozdíly v ekonomickém vývoji, k tomu základnímu patřil rozdíl v ekonomické úrovni českých zemích a Slovenska. Bylo to neblahé dědictví monarchie, projevující se nejen v průmyslové kapacitě (české země produkovaly 90 % průmyslové a 75 % zemědělské výroby celého státu), ale také nerovnováhou kapitálového trhu, legislativních podmínek, sociálních rozdílů a mnoha dalších rysů..
Období ekonomické lability 1918-1921:
Nejprve v období poválečné lability hospodářství, v letech 1918-21, bylo třeba převést válečnou výrobu na výrobu mírovou, vyřešit nedostatek vlastních zdrojů surovin, obtížnost a nákladnost jejich dovozu a vyčerpané pracovní síly: