1. Cesta britských kolonií v severní Americe k nezávislosti. Prohlášení nezávislosti a jeho ideje. Zvláštnosti formování amerického národa.

Příčiny revoluce: Anglie ve svém zájmu podporovala růst národního obchodního loďstva, aby mohla kontrolovat dopravu svého zboží, chránila vlastní manufakturní výrobu před cizí konkurencí -> tyto principy uplatňovala i vůči svým koloniím (bez jejich využití by se nestala velmocí) -> očekávalo se, že americké kolonie přispějí surovinami, budou dobrým odbytištěm pro anglické výrobky a jejich obchod bude podřízen anglickým zájmům -> Anglie tak bránila růstu koloniálního průmyslu a volného obchodu – parlament zasahoval do místních samospráv, na kolonie nové daně a cla, na druhou stranu Anglie zabezpečovala kolonie vojensky, opatřovala stabilní trhy pro koloniální zboží, poskytovala obchodní kredit, podporovala snahy kolonistů rozšířit území o další indiánské oblasti na západě a ponechávala autonomním orgánům správu vlastních záležitostí

1763 došlo ke zdanění amerických osad zavedením cel a kolkovného, daň na cukr atd. -> americké osady navíc nebyly zastoupeny v parlamentu (nemohly o sobě rozhodovat) -> došlo k bouřím, kolkovné bylo odvoláno, ale zavedena nově daň z čaje, 1773 Bostonské pití čaje - skupina kolonistů převlečených za Indiány zaútočila na anglickou loď v bostonském přístavu a naházela do vody bedny s čajem, načež Anglie odpověděla vysláním vojska, 1774 - 1. kontinentální kongres ve Filadelfii – většinu však měli stoupenci kompromisu a smíření s vládou, byla přijata Deklarace práv, která uctivě žádala krále o dodržování práva a spravedlnosti, vznik milic

Válka za nezávislost 1775-1781: 1775 bitva u Lexingtonu (20 km od Bostonu) - Britové se chtěli zmocnit vojenských skladů, 2. druhý kontinentální kongres ve Filadelfii – většinu mělo Jeffersonovo radikální křídlo, přesto nechtěli revoluci (ujistili krále o věrnosti, chtěli smír), vrchním velitelem vojska jmenován George Washington, britská vláda však na kompromis nepřistoupila, tedy následovně 1776 přijata Deklarace nezávislosti (text Thomas Jefferson) = vznik Spojených států amerických - zdůrazňuje se odluka od Anglie, deklaruje rovnost všech lidí před zákonem a možnost stanovit si svobodně vládu, právo na život, různé svobody, všechna moc vychází z lidu; bitva u Saratogy 1777 – porážka Anglie, spojenectví s Francií (markýz de la Fayette + hrabě de Rochambeau), 1781 výhra u Yorktownu -> velká část anglické armády kapitulovala – konec války, 1783 uzavřen mír mezi Anglií a americkými osadami ve Versailles = Anglie uznala nezávislost USA

Ideály svobodné a rovné občanské společnosti se staly nejprve základem, roku 1776 vydané, Deklarace nezávislosti, pár let později i první americké ústavy. Tento příklad amerických osad brzy zapůsobil zpětně i na Evropu.

Posléze v 80. letech ústava - 1781 vstoupily v platnost Články konfederace, záhy však došlo k úplnému přepracování a nová ústava vyhlášena v září 1787 (Ústavní Kongres ve Philly) -> 1789 vyhlášena federální ústava jako kompromis mezi centralismem a volným soustátím - přičemž 3 ústřední mocenské orgány: Kongres (Sněmovna reprezentantů + Senát), prezident a Nejvyšší soudní dvůr zastupitelské orgány obnovovány každoročně, volby byly všeobecné (nesměli volit ženy, černoši a Indiáni), prvním prezidentem zvolen 7. ledna 1789 George Washington, 1791 přijata Listina práv (svoboda náboženství, slova, tisku, shromažďování atd.)

Výsledky revoluce: zrušena koloniální závislost na Anglii, rozvoj obchodu; konec hospodářského a politického útisku; ve všech severních státech bylo v roce 1787 zrušeno otroctví, náboženská svoboda pro četné náboženské skupiny, široké volební právo (všichni daně-platící muži), vznikla stabilní republika s psanou demokratickou ústavou -> zhruba za sto let se USA staly nejvyspělejší zemí na světě; válka za nezávislost zapůsobila na pokrokové síly v Evropě, ovlivnila národně osvobozenecké a protikoloniální hnutí v Latinské Americe.

Rozšiřování území do vnitrozemí - 1803 koupě Louisiany (rozsáhlé území, cca ¼ USA) od Francouzů, koupě Floridy od Španělů, kteří ji již nedokázali ostatně déle udržet.

Druhá válka o nezávislost (1812–1815) vypukla kvůli americko-britským obchodním sporům, nedořešené otázce hranic britské Kanady (rozdělení sféry vlivu na kontinentě obecně) a britské praxi začleňovat do Royal Navy americké námořníky z lodí, jež byly zadrženy britskou blokádou Francie. Na počátku se projevovala převaha britských ozbrojených sil, které v srpnu 1814 dokonce obsadily a vypálily Washington. Američané však byli schopni využít britské angažovanosti v Evropě a v mírových jednáních dosáhnout obnovení předválečného stavu.

1836 se od Mexika odtrhl Texas, přešel 1845 na stranu USA, což se projevilo v letech 1846-1848 mexicko-americkou válkou, kterou Američané vyhráli a získali severní části Mexika.