Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Patenty - Marie Terezie a Josef II.

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (17.85 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Patenty

Patent (lat. patere - být otevřený, přístupny) – později toto slovo nabylo významu nařízení vrchnosti nebo zeměpána; dnešní vyhláška nebo zákon

1680 – Leopold I. vydává robotní patent, podle tohoto patentu se nesmělo v neděli a ve svátek robotovat vůbec, kde nebyla robota přesně určena, neměla trvat déle než 3 dny v týdnu. Výjimky tvořily žně nebo výlov. Bylo dále stanoveno, že při tzv. dalekých fůrách měly vrchnosti dávat poddaným stravu a hradit hotové výdaje, takto strávené dny se měly odpočítávat od výkonu roboty. Ustanovení měla ulehčovat poddaným, ale nebylo zajištěno jejich dodržování. (Neplatil pro Moravu)

1717 – Karel VI. byl donucen přes četné vzpoury vydat nový robotní patent, ale s určitými dodatky opakoval obsah patentu z r. 1680.

1738 – byl vydán další patent obnovený robotní patent, který stanovil, že robota nemá trvat od východu do západu slunce, ale jen 10 hod.denně i s jízdou na pole a zpět. O senosečích a žních však byla povolena delší pracovní doba.

Uvedené robotní patenty nesnižovaly výrazným způsobem povinnosti poddaných a dochází proto občas k selským povstáním. Marie Terezie je proto opět nucena se poddanskými poměry zabývat: r. 1775 vydává robotní patent pro Čechy a Moravu (pro Slezsko vydán r.1771), podle kterého je robota upravena podle výše pozemkové daně. Základem byl soupis poddanské půdy, tzv. tereziánský katastr a k němu i soupis půdy a důchodů vrchnostenských, tzv. katastr panský. Nejnižší robota ruční u podruha činila 13 dní ročně a z toho nejvíce 3 dny v týdnu. Robota tažná byla max. 3 dny týdně s 1, 2, 3 nebo 4 kusy dobytka podle velikosti gruntu a výše daně. Reforma přinesla úlevu sedlákům, zejm. na církevních majetcích. Jejich roboty se často snížily na polovinu.

Významná byla také tzv.raabizace podle dvorního rady F.A.Raaby, podle které byla rozdělena půda vrchnostenských dvorů mezi poddané a byla převedena robota na peněžitý plat (tzv.reluice). Marie Terezie schválila návrh na provedení raabizace, ale realizace reformy se setkala s obtížemi. Pro odpor feudálních vrchností mohla být provedena jen na komorních, nadačních, klášterních, některých městských a šlechtických statcích. Vytvořila se tak skupina poddaných, kteří byli k vrchnosti vázáni daleko volněji než jinde. Sedláci, kteří nabyli nového vlastnictví se nazývali familianty. Prvních deset let měli odvádět roční peněžité dávky, pod deseti letech podle úmluvy buď dávky peněžité nebo naturální. Každých 10 let měly být smlouvy obnovovány.

Nástupem Josefa II. dochází k dosud nejvýraznější změně v poddanských poměrech, a to patentem o zrušení nevolnictví v r. 1781. Poddaní získali právo stěžovat si na své pány, peněžité pokuty byly zakázány, lidé se mohli volně stěhovat, uzavírat svobodně sňatky, mohli svobodně rozhodovat o studiu, přip. řemeslu, ale robotní a další povinnosti zůstávaly.

Témata, do kterých materiál patří