Rozvoj vědy a techniky v moderní době
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Technika a její vítězné tažení“ je pro mnohé synonymem 19. století, synonymem moderního věku.
V 19. století ale nedochází jen k velkému rozvoji technika, ale i k rozvoji vědy. Po dlouhou dobu bylo obecným míněním, že vznik moderní vědy a průmyslová revoluce spolu těsně souvisejí. Je obtížné ukázat jakýkoli přímý vliv vědeckých objevů na růst textilního nebo i metalurgického průmyslu ve Velké Británii, kolébce průmyslové revoluce, ale určitě se dají ve vědě a rodícím se průmyslu najít podobné postupy.
Pro průmysl i experimentátory bylo charakteristické pečlivé pozorování a opatrné zobecnění. Je znám jeden případ přímého kontaktu, a to zájem Jamese Watta o účinnost Newcomenova parního stroje, zájem, který vyrostl na jeho práci jako výrobce vědeckých přístrojů a který vedl k vývoji odděleného kondenzátoru, díky jemuž se parní stroj stal účinným zdrojem energie pro průmysl. Ale obecně lze říci, že průmyslová revoluce probíhala bez přímé pomoci vědy. Přesto se však měla prokázat zásadní důležitost vlivu vědy
Věda v 18. století nabízela naději, že pečlivé pozorování a experimenty mohou výrazně ovlivnit průmyslovou výrobu. Až do druhé poloviny 19. století však věda nebyla schopna poskytnout průmyslu skutečně významnou pomoc. Pak ale ano, metalurgická věda totiž umožnila výrobu ocelových slitin podle specifikací průmyslu, chemická věda umožnila vytváření nových látek, jako anilinových barviv, které měly pro průmysl velký význam, a elektřina a magnetismus byly osedlány s pomocí dynama a motoru.
Až do té doby byl pravděpodobně průmysl užitečnější pro vědu než naopak. Parní stroj položil otázky, které přes hledání teorie parní síly vedly ke vzniku termodynamiky. Ještě důležitější bylo to, že na základě požadavků průmyslu na stále složitější a komplikovanější nástroje vznikl nástrojářský průmysl a ten umožnil konstrukci ještě přesnějších vědeckých přístrojů. Jak se věda místo každodenního světa začala zabývat světem atomů a molekul, elektrickými proudy a magnetickými poli, mikroby a viry, mlhovinami a galaxiemi, zprostředkovaly stále více jediný kontakt s jevy přístroje. Velký refraktor pro pozorování mlhovin poháněný složitým hodinovým strojem byl produktem těžkého průmyslu 19. století stejně jako parní stroj
Průmyslová revoluce měla na rozvoj moderní vědy ještě jeden vliv. Možnost aplikací vědy v průmyslu totiž pomáhala při získání veřejné podpory vědy