1. Osvícenství – pojetí světa, jedince, společnosti a státu ve vzájemných vztazích
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Osvícenství – pojetí světa, jedince, společnosti a státu ve vzájemných vztazích
-
Kořeny politických ideálů konce 18. a 1/2 19. století je třeba hledat v dílech myslitelů a filosofů, mnozí z nich došli k závěru, že tradiční státoprávní uspořádání postavené na stavovském principu (o politice rozhoduje aristokracie (panovník)) již neodpovídá době, neboť stále silnější ekonomické pozice získává měšťanstvo - byla tak vyslovena teorie o státoprávním uspořádání na základě přirozeně-právním (všichni měli svá přirozená a neodebratelná práva, nezávisející na politice) - podle této teorie vzniká stát tam, kde se lidé zřeknou části svých práv ve prospěch společnosti jako celku, reprezentace státu je pak odpovědná jen schváleným zákonům, jimiž se musí řídit a chránit práva jednotlivce - právní stát. Tyto teorie byly pak rozvinuty osvícenci hl. ve 2. pol. 18. stol. v teorie o dělbě státní moci, svrchovanosti vůle občanů, rovných a přirozených právech člověka, atd. a začaly se šířit po Evropě (hl. z prostředí francouzského (Montesquie a Rousseau)). Ohledně společnosti začal být pomalu důraz na přeměnu poddaného na občana. Takže tedy koncepce přirozených práv jedince, rovnosti ve společnosti a omezení státní moci se stala základem pro nově vzniklé směry vycházející z osvícenectví.
-
Osvícenství - je intelektuální hnutí, životní postoj a filozofický směr 18. století, který znamenal převrat ve vývoji evropského myšlení. Osvícenství je odmítavou reakcí na barokní religiozitu, proti níž staví vlastní prostředky a možnosti člověka: racionalismus, logiku a humanismus. Vytvořilo vlastní duchovní, etické a estetické principy, do té doby neznámé, které daly základ mj. dnešním konceptům občanské svobody a rovnosti, demokracie, pokroku a lidských práv.
-
Pro duchovní tvorbu znamenalo odpoutání se od dosavadního stavovství (mezi filosofy a literáty začali pronikat ve velké míře i měšťané, viz níže), zbožnosti (odklon od absolutní důvěry v Boha) a tradičních představ o hierarchii společnosti (panovník dán z vůle lidu, ne Boha). Pojem tradice a prožitek byly ve filosofickém diskursu potlačeny a na přední místo byly postaveny pojmy jako rozum, vzdělanost, právo či člověk (18. století je často nazýváno věkem rozumu).
-
Osvícenci požadovali růst vzdělanosti ve všech oborech vědění. Dále uplatňování práva na osobní svobodu člověka, svobodné myšlení a jednání (například svoboda projevu a tisku). Lidé si mají být rovni před zákonem. K odstranění absolutismu a nastolení demokratické formy vlády měly vést společenské reformy. Občanský stát má být v demokratické formě vlády řízen volenými zastupitelskými orgány. Také požadovali zbavení církve politické moci a odloučení církve od státu. Církev již není podle osvícenců nedotknutelná.