Mincovní výroba

Výroba mince a papírových platidel

- zřizování a rozložení mincoven v českém státě souvisí se dvěma faktory: rozvoj mnohostranné funkce mince a s uplatňováním panovníkova mincovního regálu

Výroba mince

- je to sám o sobě velmi složitý technologický postup

- ve středověku o to složitější, oč méně dokonalé byly výrobní nástroje

- ve středověku lze výrobu rozdělit do čtyř výrobních cyklů:

1) příprava mincovního kovu

2) výroba střížků (mincířské dílo)

3) bělení střížků

4) vlastní ražba aversu a reversu mince (dílo pregéřské)

- všechny tyto 4 procesy lze chápat v Čechách od 10. století od ražby denárů

- teprve ve 14. a 15. století lze rekonstruovat nejen výrobní proces, ale je možno zachytit i sociální vztahy přímých výrobců mince v Kutné Hoře

- v prvé polovině 16. století lze sledovat úpadek kutnohorského dolování a zavedení primitivní strojové mincířské techniky do mincoven, odstranily i ruční výrobu mincí kutnohorských

- výrobu, kterou lze bezpečně sledovat až v grošovém období, se skládala ze čtyř návazných operací:

1. Práce přípravné

A) Pruba = evidence

- veškeré do královské mincovny přicházející stříbro muselo být nejprve pečlivě přezkoumáno a zaevidováno

- prubíř v objektu prenárny prověřoval kvalitu z hutí dodávaného hertovního= surového stříbra

- k ověřování kvality se používaly prubířské kameny = sada tyčinek různě tvrdých nerostů, kterými bylo možno zkoumat mechanické vlastnosti kovu (tvrdost, lesk) a následně tak stanovit jeho kvalitu

- hertovní stříbro bylo výrobním polotovarem – pro jeho další použití bylo obvykle nutné zvýšit jeho ryzost vyčištěním (tzn. snížením obsahu příměsí), které se provádělo jeho přepalováním v nístějových pecích – po vyčištění – přepálení, bylo stříbro ocejchováno a uloženo

B) Registrace

- v mincovní světnici probíhala důsledná registrace nejen veškerého mincovnou přijatého stříbra, ale i jednotlivých výrobních meziproduktů a ve finále pak i vyprodukovaných mincí

- cílem této evidence bylo udržovat neustálý přehled o množství zpracovávaného drahého kovu, výrobních ztrátách a získané produkci

- tato kancelář tak byla vrcholným - řídícím pracovištěm celé mincovny

- tady můžeme vidět úředníka mince, jak dohlíží na písaře mince a hutního písaře - sem docházel prubíř hlásit poznatky z evidence

3) Kernárna

- příprava mědi do mincovní slitiny

- mincovní slitinu, neboli werk, netvořilo totiž pouze čisté stříbro, ale směs stříbra s tzv. mincovní - červenou mědí

- aby se docílilo snadnějšího promíchání obou kovů, používala se měď upravená na malá zrnka – granule – zrnění mědi se provádělo naléváním roztaveného kovu přes březová košťata do studené vody

2. Dílo mincířské

A) Gysárna (Slévárna)