Mincovní výroba
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
- gysárna/ slévárna – objekt s velkým komínem
- centrem provozu gysárny byly opět pece, ve kterých se rozpouštěla a následně udržovala v roztaveném – tekutém stavu mincovní slitina - werk, ze které se zde odlévaly pruty mincovního stříbra tzv. cány
- roztavený werk se naléval do připravené formy (do stejně velkých protáhlých kapes – barchánů, vzniklých opakovaným přeložením kusu textilu a vytvořením pravidelných záhybů) a chladil ve vodě
- výsledkem byly cány – pruty mincovního stříbra o velikosti a síle přibližně jednoho prstu
B) Šmitny (Polotovar mince)
- ve šmitnách se z cánů – prutů mincovního stříbra v několika krocích vyráběly mincovní střížky, polotovary mincí, mající podobu stejně velkých a stejně vážících kulatých plíšků určených k ražbě
- cány se musely nejdříve rozklepat na podlouhlé a přibližně stejně široké a silné pásky
- z těch v dalším kroku střihač nůžkami odstříhal čtverhranné střížky zvané farfule
- ty bylo následně potřeba dotvarovat, zakulatit na kulaté plátky, neboli šrotlíky
- ty se pak hromadně srovnávaly tzv. klopováním, úderem kladiva na celý sloupek plátků
- plíšky bylo během zpracovávání třeba průběžně zahřívat, takže na konci procesu byly začernalé
- záři a lesk získaly plíšky zpět vybělením= lorováním, v další části provozu, tzv. vajskomoře, kde se vyvařily v měděném kotli v roztoku kuchyňské soli s vinným kamenem
- šmitnami vyprodukované a pro ražbu připravené plíšky se znovu zaevidovaly v mincovní světnici, stejně jako veškeré odstřižky, nepovedené kusy a mincovní odpad, který se vracel zpět do gysárny k novému přetavení
3. Dílo pregéřské
A) Preghaus (Ražba)
- ražba mince probíhala v preghausu, kde pregéři, cenění odborníci, ručně razili mince přesnými údery kladiv na raznici
- pracovní lavice se skládala ze dvou částí:
a) štoku, ve kterém byla zasazena spodní část raznice
b) sedátka
- pro kvalitní vyražení mince byl třeba přesně vedený úder bez velkých zpětných vibrací – proto byly štoky zasazeny do otřesy tlumící směsi popela a písku, obvykle vsypané do sudu bez dna
- vyražené mince se po vyražení opět přesně evidovaly
- tento výrobní proces byl totožný pro všechny mincovny až do 15. Století
- ražba kladivem byla nahrazována užíváním tzv. fallerku, beranidla
- v 16. století se objevuje stroj k ražení a válcování cánů a pak se vynalezl tzv. válcový stroj pro ražbu mincí
- v 17. století se válcový stroj nahradil kapsovým strojem, kam se vkládaly zvlášť vyrobené kolky a byly snadno vyměnitelné
- v 17. století také vynalezl spolehlivý ražební stroj Francouz Mikuláš Briot tzv. vřetenový lis
- v roce 1817 se vynalezl další stroj pro ražbu mincí s regulovatelnou silou úderu
- důležitým prvkem při ražbě bylo také zavedení tzv. třídícího stroje