13. Velmocenské zájmy a národní hnutí na Balkáně v 19. století. Berlínský kongres a řešení tzv. východní otázky.

13. Velmocenské zájmy a národní hnutí na Balkáně v 19. století. Berlínský kongres a řešení tzv. východní otázky.

• Již od během 18. století se na území Balkánu začaly konfrontovat zájmy Rakouska, Osmanské říše a nově Ruska. Okolo roku 1800 je ještě celý Balkán v rukou Osmanů a Rakouska. Rakousko s úspěšným ruským pronikáním na území osmanské říše začíná mít obavy ze ztráty vlivu. Osmanská říše už v této době slábne, proto když Rusové postoupili na Dunaj, vznikl rakousko-osmanský obranný pakt. (Nakonec se Balkán v důsledku stal příčinou skonu obou multinárodnostních říší.)

• Balkánu začalo být brzy jasné, že ne západ, nýbrž jen Rusko je může jako Slovany osvobodit, tj. panslavismus, proto si ruská mocnost na východě předsevzala úkol osvoboditele tamních balkánských slovanských národů.

• Národní obrození na Balkáně nezačala politickými hnutími a pevnými programy - předpokladem zde bylo vůbec probuzení a uvědomění si vlastního národa, obroda vlastního jazyka, tradic a národní kultury jako takové. Větší vliv na obrození zde měli romantici, než západní osvícenci. Společné prvky národního obrození balkánských národů: 1) boj o znovunalezení jazyka a s tím související kulturní vymezení proti jiným národům, 2) odvolávání se na tradice a na velké, většinou raně středověké dějiny, 3) zkušenost dlouholetého odporu proti cizí nadvládě

• Poněvadž islám nechápe kulturní a jazykové národy v západním smyslu (ani dodnes), proto nevěděli Turci, jak naložit s národními hnutími na Balkáně - brutální postup vůči povstalcům.

• Řecko: ačkoliv zde byla silná tradice byzantská, rozsáhlé, klasiku podporující evropské helénofilské hnutí, bující s přelomem století, napomohlo Řekům k osvobození (např. bitva u Navarina) - úspěšná válka za řecké osvobození 1821-1830. Řekové se proti ostatním balkánským národům vymezovali, jako dědici Byzance proti slovanským barbarům.

• Rumunsko: podobně, jako Řekové se i Rumuni vymezovali vůči Slovanům, tj. potomci Trajánových Dáků, s neoblíbeným Ruskem je spojovala jen víra, pro obrození zde chyběl jazyk - z lidové valaštiny tedy vytvořena rumunština

• Bulharsko: Bulharsku chyběla i národní identita, oblast byla silně helenizovaná, jak jazykově, tak kulturně, pomoc Ruska byla vděčně oceněna

• Srbsko, Chorvatsko a Bosna: jazykově naprosto totožné národy (srbochorvatština), kulturně a nábožensky však odlišné (pravosl. Srbsko, kat. Chor., v Bosně islám), spory o to kdo je správný Jihoslovan, Srbsko silně nacionalistické, izolované od pomoci.

• Makedonie: národní identita? jazyk? - nic není, je to jen směska na částech území jiných balkánských národů, se starověkou Makedonií nemá nic společného

• Specifikem Balkánu je, že tamní národy nacionalismus nesjednotil, nýbrž rozdrobil.

• Východní otázka: Kdo bude dědicem nemocného muže na Bosporu? Osmanské říše? - V 70. letech protiturecké slovanské povstání - brutální potlačování, pomoc Ruska, společný útok Slovanů je na nátlak západu zastaven těsně před Konstantinopolí - následuje Berlínský kongres - nezávislosti, ovšem už počátky regionálních nacionálních rozepří

• Berlínský kongres 1878: Bulharsko samostatné, nezávislost Černé hory, Bosna a Hercegovina připadají Rakousko-Uhersku, nezávislost Srbska a Rumunska