Heraldika - základní informace

Heraldika

Vývoj a rozšíření erbů

• 1080 – 1120 - protoheraldická znamení vyskytující se na štítech, pečetích, mincích, praporech

• 1120 – 1160 - vznik erbů jako znamení na štítě – zejména v západní Evropě (jádro – jižní Anglie, severozápadní Francie, Porýní)

• 1160 – 1200 - šíření erbů do okrajových částí Evropy - ještě jsou neustálené a proměnlivé

  • erby vojenské, civilní, osobní, skupinové, rodové, erby lén

  • činitelé rozšíření

    • bojovníci - používání erbů na ochranné zbroji ve válce a při turnajích (s rozvojem vojenské techniky začalo převažovat používání při turnajích), používání erbů na pečetích - zejména

    • ti, co nebojují - zejména prostřednictvím pečetí - v pečetním poli je vyobrazena erbovní figura bez štítu, nebo celý štít, později i s klenotem

    • církevní hodnostáři

      • šlechtici – úředníci

      • ženy

      • patricijové

      • právnické osoby

• 1200 – 1240 – stabilizace erbů - erby vybavena všechna šlechta v západní Evropě

• 12.-14. století - držba a používání erbu

  • není výsadní záležitostí určité sociální vrstvy

  • řídí se účelovostí

  • důvod erb použít erb na výzbroji, na pečeti

  • příznivé hmotné poměry nositele (vedle šlechty i městský patriciát)

  • postupně - právě ze zmíněných důvodů se však erby staly „průkazem“ privilegovaného postavení

  • nižší sociální vrstvy (měšťané, svobodní nešlechtici) - použitím erbu projevují své emancipační snahy a tendence překročit meze svého společenského postavení

• 13. století - velký rozmach používání erbů - šíří se i do nižších sociálních vrstev - rozhodnutí o používání erbu a jeho obsahu je na jeho nositeli

• 14. století - první erbovní listiny od panovníka - panovník si postupně stále více osobuje právo udělovat erby

  • rozvíjí se funkce herolda - od. 12. století ceremoniář na pan. dvorech, později znalec erbů

• 15. století

  • erby používají i řemeslníci a svobodní sedláci – snižuje se schopnost erbů identifikovat nositele jako příslušníka určitého stavu

  • erbovní listiny udělují i palatinové, kterým udělil toto právo panovník

  • erby na štítech bojovníků - ve velké většině pouze na turnajích

  • nárůst reprezentační funkce erbů

  • erby na pečetích

  • erby k označní movitého a nemovitého majetku

  • erby používány ke zvýšení prestiže a k reprezentaci

• od druhé pol. 16. století

  • první "vědecká" díla o heraldice

  • tištěné erbovníky a atlasy erbů

• 17. a 18. století – barokní heraldika

  • přebujelé výtvarné ztvárnění erbů, nedodržují se heraldická pravidla jasnosti a zřetelnosti erbovních figur

  • popisy erbů v erbovních listinách - nejasné, příliš podrobné a zmiňující nepotřebné detaily

• od 2. pol. 18. století - pokusy o pročištění systému - schematizování a hierarchizace - systematika hodnostních korun a círk. odznaků

• 19. století

  • rozvoj heraldické vědy