Heraldika - základní informace
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
očištění od fikcí
teorie a zpřesnění terminologie
vydávání velkých heraldických korpusů
20. stol. – konec monarchií – aktivně se rozvíjí pouze státní, komunální nebo občanská heraldika
Všeobecně vývoj heraldiky
- zvyk malovat různá znamení na štít – již u starověkých národů: Babylónie, Persie, Čína, Egypt, Řecko a Řím
- znamení na štítu měla pouze dekorativní charakter
- v tomto před-heraldickém období nebyly štíty spojovány s osobou majitele a nebyly ještě dědičné
- je znám jenom jediný předchůdce heraldiky, jejímž základem je spojování s konkrétní osobou, stávají se dědičnými a přecházejí z generace na generaci: systém štítových znamení užívaných dědičně starými athénskými rodinami v 6.-5. století před Kristem
- až někdy od 12. století se klade větší důraz na tělesnou ochranu rytířů – brnění se stává těžší, pokrývá celé tělo rytíři dostávají místo otevřené helmy přilby, které zakrývají jejich tvář tím se rytíři mezi sebou stávají méně rozeznatelní
je proto více než pravděpodobné, že užívání štítů se vyvinulo z nutnosti rozpoznání v bitvách a na turnajích
štíty, které byly užívány před přijetím dědičnosti v polovině 12. století, byly v podstatě osobní a záviselo na vůli jejich nositelů, zda je nezměnili třeba i několikrát ve svém životě
- počátky heraldiky souvisejí s křížovými výpravami, jejichž cílem bylo osvobození Svaté země, zvláště pak hrobu Krista z rukou nevěřících – všichni účastníci tažení měli na příkaz papeže Urbana II. nosit na prsou a na ramenech Kristův kříž – červený na bílém
- noví křižáci během 2. křížové výpravy (1147-9) si již kladli za čest, směli-li užívat stejného znamení jako jejich předkové
- první dědičné erby náležejí vyšší šlechtě
- na konci 12. a začátku 13. století se objevují i u šlechty nižší, běžnější jsou i erby šlechtičen, sporadicky se objevují i erby ostatních osobně svobodných osob. – měšťanů, církevní hierarchie, další znaky jsou pojímány jako znaky zemí
- 14. století – velké rozšíření erbů měst
- 15. století – erbů užívají také spolky, korporace a cechy
- nejstarší doložený panský erb v Čechách – 1220 Vítek z Prčic
- po něm se objevují znaky pánů z Hradce, Lichtenburka, Oseka a Sternbergu
- do roku 1250 existuje na našem území jen malý počet doložených erbů, po tomto roce se jejich počet zvyšuje
- samotný vznik heraldiky a vzrůstající počet znaků si vynutil potřebu evidence nejen erbů, ale i jejich uživatelů vniká tak heroldský úřad
- 15.-17. století – vynález a rozšíření palných zbraní heraldika ztrácela svou přirozenou vojenskou funkci – znaky se užívaly dál na:
pečetích
portálech paláců
branách měst, hradů, tvrzí