Způsoby dochování písemností

Dochování písemností

I. Originál

- původní prvotní písemnost, vzniklá s vědomím a vůlí vydavatele (jedna písemnost může mít více originálů)

II. Koncept

- návrh originálu

- až od 16. století – dřívější se pro zaznamenávání na voskové destičky nezachovaly

- některé písemnosti však byly psány přímo jako čistopisy a jejich koncept nikdy neexistoval

Úplný koncept - má rozsah celé budoucí listiny (časté formule se vynechávají či zkracují, rozvedeny jsou jen podstatné části)

Konceptní záznamy - poznámky tvořené při právním konání, obsahující jen stručné věcné údaje

Dorsální koncept - napsaný na zadní straně pergamenu, následně upotřebeného k psaní čistopisu (častější typ konceptu)

Marginální koncept - napsaný na horní a dolní okraj pergamenu budoucí písemnosti; tyto okraje se po zhotovení čistopisu odřežou

III. Opis

- doslovná kopie listiny, vytvořená pro vnitřní potřebu či k nahrazení originálu

Neověřený opis – jednoduchý opis, pořízený čistě pro interní potřebu

- nemá žádnou právní platnost a nemůže nahradit originál

Ověřený opis – hodnověrný doslovný opis, který nahrazuje originál a má stejnou platnost

Vidimus - prosté ověření, vydávané veřejným notářem nebo tím, kdo disponuje tzv. autentickou pečetí – má oprávnění zlistiňovat cizí právní pořízení

- písemnost, kterou vidimus ověřuje, je označována jako transumpt

Konfirmace - ověření písemnosti, doplněné potvrzením právním nástupcem vydavatele či osobou výše postavenou než vydavatel

- falzum v diplomatice = vše, co se vydává za něco jiného, než ve skutečnosti je (nemusí tedy obsahovat nepravé údaje)

- jako falza nejsou označovány kopie originálu, vyhotovené bez záměru uvést okolí v omyl = opisy nejčastěji pro interní potřebu bez nároku na právní platnost

Staré falzum

- písemnost, zfalšovaná v minulosti

- většinou není velký časový rozdíl mezi datem, ke kterému se písemnost hlásí a dobou, kdy skutečně vznikla

- přestože se jedná o falza, mají tyto písemnosti velký historický význam jejich tvůrci jen vzácně pracovali bez předlohy

- pečeti na těchto falzech jsou většinou pravé:

1. buď opatřeny z pravých listin

2. nebo bylo falzum vepsáno na prázdný pergamen, již předem opatřený pečetí.

Moderní falzum

- písemnosti vzniklé v novější době, avšak často posouvané hluboko do minulosti

Kancelářské falzum

- písemnost, kterou dal zhotovit některý z členů kanceláře bez vědomí vydavatele

Osoby zúčastněné při vzniku diplomatického materiálu

- na počátku středověku se zlistinění účastnily vesměs duchovní osoby

- už v počátku lze vidět dělbu mezi diktujícím a zapisujícím

- od 13. století lze sledovat snahu o vzdělávání pro notářskou práci – na univerzitách, které kladly důraz na juristické studium